Využití audiovizuální techniky v hodinách občanské výchovy

Abstract

Toto téma jsem si vybrala z několika důvodů. Mám ráda tvůrčí práci, ve které mám určitou svobodu tvorby, která není stereotypní a bude mi nápomocna v mé budoucí pedagogické praxi. Masmédia jsou nedílnou součástí téměř všech domácností. Užívá se jich stejně tak jako učitelů a ostatních pracovníků к šíření informací a vědomostí. Na masmédiích závisí rozvoj kultury, vědy, techniky i celé společnosti. K nej důležitějším technickým zařízením, prostřednictvím kterých se tyto informace šíří, bezesporu patřily a dodnes patří tisk, rozhlas, televize a internet. Jde o dynamické a velmi efektivní učební pomůcky, které usnadňují učitelovu práci ve vyučovacích hodinách. Díky nim se žáci v relativně krátkém čase dozví to, co by museli sami pracně vyhledat a nastudovat nebo by si nedokázali s pomocí své fantazie představit. Sledování filmu na žáky působí ve většině případů velmi emocionálně. Získané vědomosti či shlédnuté situace se stanou jejich osobním prožitkem. Speciální didaktické filmy navíc respektují mentální úroveň žáků a jsou v souladu s vyučovacími předměty, pro které jsou natáčeny, proto je jejich působení účinnější. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Cílem mé práce bylo ukázat, že videopořady mají ve výchově к občanství své místo. Vytvořila jsem přehled nejčastěji využívaných videopořadů a ke každému z nich navrhla metodický námět pro jeho konkrétní využití v hodinách občanské výchovy. Při plnění mnou vytyčeného cíle jsem postupovala následovně: Nejprve jsem prostudovala mnoho knih a odborných prací nejen didaktického, ale i psychologického, sociologického a filosofického zaměření. Po jejich prostudování jsem se vydala na deset základních škol, kde jsem poprosila učitele občanské výchovy o seznamy videokazet, které sami nejčastěji využívají. Pouze na čtyřech základních školách jsem se setkala s opravdu velice chudou sbírkou videopořadů, která čítala průměrně pět videopořadů. Od šesti vyučujících občanské výchovy, kteří byli velice ochotní a vstřícní, jsem si vypůjčila několik videokazet s didaktickými filmy určenými žákům druhého stupně základní školy. Jejich seznam je uveden v přílohách. Každý z filmů jsem důkladně prostudovala a poté s ním začala pracovat. Nejprve jsem se zaměřila na obsahovou stránku pořadu, tedy na fakta, na jeho dynamiku a obtížnost. Při druhém sledování jsem již zvažovala možné využití pořadu či jeho částí ve vyučovacích hodinách. Po dlouhé úvaze jsem začala právě shlédnutý pořad hodnotit. Následně jsem musela určit, zda...