Psychická deprivace u dětí a její odraz v Testu barevného sémantického diferenciálu
Psychological Deprivation in Children and Repercussions in the Test of Colour Semantic Differentials
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/3290Identifiers
Study Information System: 20383
Collections
- Kvalifikační práce [19148]
Author
Advisor
Referee
Procházková, Jana
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Psychology and Special Pedagogy
Department
Information is unavailable
Date of defense
30. 1. 2006
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Good
Několik let jsem byla zapojena do programu Pěti P, který se věnuje dětem znevýhodněným v různých ohledech. V programu bylo nejvíce dětí, u kterých problémy nastaly s největší pravděpodobností působením prostředí, v němž vyrůstaly. Jednalo se převážně o děti ze sociálně slabých rodin, jimž se rodiče skoro vůbec nevěnovali, nebo děti, které se nedovedly (či nemohly) začlenit mezi vrstevníky, neměly kamarády a toužily po nich. V posledních několika letech se ovšem problém zanedbávání výchovy rozšířil ze sociálně slabých vrstev i na rodiny bohatých podnikatelů apod., kteří věnují veškerý svůj čas zaměstnání a kteří sice děti zahrnují přemírou hraček a spotřebního zboží, ale nevěnují jim potřebnou pozornost, cit a lásku. I děti z takových rodin nezapadají mezi vrstevníky a nemají kamarády. Téměř každodenní kontakt s těmito dětmi mne vedl k uvědomění si spojitosti mezi problematikou rodinného prostředí a konflikty dětí se spolužáky a učiteli ve škole a konflikty se společností vůbec. A právě to mě nasměrovalo k problému psychické deprivace.
Několik let jsem byla zapojena do programu Pěti P, který se věnuje dětem znevýhodněným v různých ohledech. V programu bylo nejvíce dětí, u kterých problémy nastaly s největší pravděpodobností působením prostředí, v němž vyrůstaly. Jednalo se převážně o děti ze sociálně slabých rodin, jimž se rodiče skoro vůbec nevěnovali, nebo děti, které se nedovedly (či nemohly) začlenit mezi vrstevníky, neměly kamarády a toužily po nich. V posledních několika letech se ovšem problém zanedbávání výchovy rozšířil ze sociálně slabých vrstev i na rodiny bohatých podnikatelů apod., kteří věnují veškerý svůj čas zaměstnání a kteří sice děti zahrnují přemírou hraček a spotřebního zboží, ale nevěnují jim potřebnou pozornost, cit a lásku. I děti z takových rodin nezapadají mezi vrstevníky a nemají kamarády. Téměř každodenní kontakt s těmito dětmi mne vedl k uvědomění si spojitosti mezi problematikou rodinného prostředí a konflikty dětí se spolužáky a učiteli ve škole a konflikty se společností vůbec. A právě to mě nasměrovalo k problému psychické deprivace.