Do information cascades arise easier under time pressure? : experimental approach

Abstract

Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. V této práci se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést, za použití laboratorního experimentu. Účastníci měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Zatímco v doposavad provedených laboratorních pokusech na tvorbu informačních kaskád se pro zavedení nejistoty soukromého signálu používala pravděpodobnostní úloha, já provedu pokus s úlohou jistou, nicméně potřebnou nejistotu výsledku vyvolá uvalením účastníků do časové tísně. Účastníci budou také rozhodovat v reálném čase, čímž bude pořadí odpovědí indukované endogenně. Časová tíseň by měla vyvolat kromě nejistoty o vlastním výsledku i stresovou reakci, která sama o sobě ovlivňuje rozhodování jednotlivce, což budeme sledovat měřením objektivní fyziologické veličiny - tepové frekvence. Ta bude poté srovnána se subjektivním pocitem stresu, který účastníci sdělovali po každé úloze. Další z faktorů, které mohou ovlivnit sklon ke stádovému chování, jsou osobnostní...

Information cascades as a form of rational herding help to explain real-life phenomena such as fads, fashion, creation of 'bubbles' in financial markets or conformity in general. In this thesis I model both the propensity to herd as well as the propensity to view public information that may lead to herding. I carry out a laboratory experiment where I let subjects perform a simple task under different treatment conditions with the possibility to herd. Researchers normally imposed the uncertainty about the private signal by providing a task probabilistic in its nature such as drawing balls of different color from an urn and the decision-making was sequential. I conduct an experiment where the order of decision-making is endogenous and a task that is not probabilistic, but I impose uncertainty of private signal by increasing time pressure. This is expected to make participants prone to imitate the behavior of others, even though the others will be exposed to the same conditions. The time-pressure is also expected to induce stress reaction, which I measure as a physiological proxy variable - the heart rate frequency. Participants after each task state the subjective level of stress they felt to be in. I compare these two indices of stress if they bring same results. I also account for personality differences by...