Prezidentské volby v období první republiky na stránkách českého stranického tisku

Abstract

Prezidentské volby v období první republiky patří к nejvýznamnějším politickým událostem Československé republiky, ještě významnější, než-li volby do parlamentu. Proč tomu tak bylo? Voleb do zastupitelských orgánů se zúčastnilo vždy mnoho politických stran, z nichž pouze nej důležitější byly státotvorné a ani jedna z těchto stran nezískala takový počet hlasů, aby mohla účinně ovlivňovat chod parlamentu. Z toho důvodu vznikla tzv. pětka ( později šestka a osmička ) sestavená z mandátů těchto stran a tento faktický stav fungoval mnoho let a přinášel tak politickou stabilitu Československu, bez ohledu na konkrétní výsledek voleb. Tím však tyto volby poněkud ztrácely na svém významu ve prospěch prezidentských voleb, jejichž důležitost byla především zdůrazněna osobou Tomáše Garrigue Masaryka, který již na samém počátku vzniku Československé republiky prosadil silnou pozici prezidenta v ústavě.1 Samotné prezidentské volby, výjma prvních voleb, byly dokladem silného politického boje, ve kterém nebyla předem jistota, že prezidentem bude zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, resp. v posledních volbách Edvard Beneš. Termín první republika se vztahuje na období mezi vznikem Československé republiky v roce 1918 a 30. zářím 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Celkově došlo v těchto vymezených letech к pěti...

Prezidentské volby v období první republiky patří к nejvýznamnějším politickým událostem Československé republiky, ještě významnější, než-li volby do parlamentu. Proč tomu tak bylo? Voleb do zastupitelských orgánů se zúčastnilo vždy mnoho politických stran, z nichž pouze nej důležitější byly státotvorné a ani jedna z těchto stran nezískala takový počet hlasů, aby mohla účinně ovlivňovat chod parlamentu. Z toho důvodu vznikla tzv. pětka ( později šestka a osmička ) sestavená z mandátů těchto stran a tento faktický stav fungoval mnoho let a přinášel tak politickou stabilitu Československu, bez ohledu na konkrétní výsledek voleb. Tím však tyto volby poněkud ztrácely na svém významu ve prospěch prezidentských voleb, jejichž důležitost byla především zdůrazněna osobou Tomáše Garrigue Masaryka, který již na samém počátku vzniku Československé republiky prosadil silnou pozici prezidenta v ústavě.1 Samotné prezidentské volby, výjma prvních voleb, byly dokladem silného politického boje, ve kterém nebyla předem jistota, že prezidentem bude zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, resp. v posledních volbách Edvard Beneš. Termín první republika se vztahuje na období mezi vznikem Československé republiky v roce 1918 a 30. zářím 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Celkově došlo v těchto vymezených letech к pěti...