Neviditelní nositelé lidských práv

Abstract

The idea of universal applicability of human rights has been a symbol of hope that peace and justice in the world is possible, since the late 1940s. Although it is a fiction, and anthropology can proof this bringing countless evidence, strong general awareness of this idea still inspires many in their strive for freedom and dignity as well as opposition to violence. The aim of this thesis is to bring two controversial examples, illustrating how and why value-driven struggle for promotion of human rights fails. The aim is nevertheless not to compromise this noble idea but to contribute to its more thorough understanding as well as more effective implementation. A chapter on so called female genital circumcision (also known as female genital mutilation) offers critical analyses of the international campaign for eradication of this practice, led by international feminist movement since the late 1970s. The attention is drawn mainly to manipulation of facts and unfair argumentation, thanks to which the so called female genital circumcision was labelled cruel practice of backward societies serving degradation and control of women, making more structured understanding of reality impossible. A chapter dedicated to abortion tries to see political and cultural influences hidden under the surface of debate on...

Myšlenka univerzální platnosti lidských práv je od konce 40. let 20. století symbolem naděje na všeobecný mír a spravedlnost ve světě. Přestože je fikcí, o čemž poskytuje antropologie nespočet důkazů, povědomí o ní je přesto silné a všeobecně rozšířené a inspiruje mnohé k úsilí o svobodu, důstojnost a k odporu proti násilí. Cílem této práce je na dvou kontroverzních tématech ukázat, jak a proč hodnotově motivovaný boj za lidská práva v praxi často selhává. Cílem však není ušlechtilou myšlenku lidských práv kompromitovat, ale přispět k jejímu důkladnějšímu pochopení a účinnější realizaci. V kapitole věnované ženské obřízce je předmětem kritické analýzy mezinárodní kampaň za vymýcení tzv. ženské obřízky, kterou vede mezinárodní feministické hnutí od konce 70. let minulého století. Pozornost je věnována především manipulaci s fakty a neférové argumentaci, díky níž získala tzv. ženská obřízka nálepku kruté praktiky zaostalých společností, sloužící ponižování a ovládání žen, znemožňující strukturovanější porozumění skutečnosti. V kapitole o potratech se práce snaží pod povrchem debaty o zpřísnění potratové legislativy v současném Polsku odhalit politické a kulturní vlivy, které ačkoli s tématem nesouvisejí, zásadně formují postoje jejích účastníků. Veškerá výzkumná práce spočívá v analýze textů, a to jak...