Medardova kápě čtyřicet dní kape. Opravdu? Aneb jak se lidé učí z chyb na příkladu funkčnosti pranostik

Abstract

Práce se zabývá empirickým zkoumáním neformálních institucí. Cílem bylo na základě verifikace pranostik zjistit, zdali platí naše nulová hypotéza Naše nulová hypotéza je následující: známé pranostiky mají vyšší míru úspěšnosti předpovědi než pranostiky neznámé. Vycházeli jsme z předpokladu, že v obecném povědomí zůstávají zejména fungující pranostiky (předávané, jako výsledek dlouhodobého poznávacího procesu, z generace na generaci). To mělo objasnit, jestli se nefunkční pranostiky přestávají používat - tedy jestli platí totéž jako u společenských institucí, že se nefunkční instituce postupně odstraňují. Pranostiky jsme verifikovali na základě hydrometeorologických dat za období 1972-2002. Použili jsme několik hodnotících kritérií. Jednotlivá hodnotící kritéria jsme testovali pomocí testu shody středních hodnot dvou nezávislých souborů. U všech sledovaných kritérií jsme u známých a neznámých pranostik na 5% hladině významnosti nemohli zamítnout hypotézu o stejných hodnotách. Nebyla tedy potvrzena naše hypotézu, že známější pranostiky mají vyšší míru úspěšnosti předpovědi. V kontextu neformálních institucí to znamená, že dle našeho empirického výzkumu nedochází k vývoji zvolených neformálních institucí. Klíčová slova pranostiky, formální instituce, neformální instituce, vývoj neformálních institucí,...

The work deals with the empirical research of informal institutions. The aim was to determine on the basis of the verification of weather lores whether our null hypothesis is valid. Our null hypothesis is as follows: known weather lores have a higher success rate of forecast than unknown weather lores. We worked on the assumption, that in the general awareness remain mainly weather lores that works (passed on from generation to generation as a result of long-term learning process). That should have clarified whether not working weather lores are used any more. We verified weather lores on the basis of hydro- meteorological data for the period 1972-2002. We used several measure criteria. Each criteria was tested with Student's t-test. For all criteria, we observed that at the 5% level of significance we could not reject the hypothesis of equal values of known and unknown weather lores. It was not confirmed our hypothesis that known weather lores have a higher success rate of predictions. That means there is no development of informal institutions in the context of informal institutions on the basis of our empirical research. Keywords weather lores, formal institutions, informal institutions, development of informal institutions, categorical evaluation of weather forecast