Weibliche Berufsbezeichnungen im heutigen Deutsch. Eine korpus-linguistische Studie

Abstract

Vztah mezi jazykem a pohlavfm byl nejprve zkouman v ramci sociolingvistiky, kde pohlavf predstavovalo jednu z promennych vedle veku, povolanf, regionalnfho puvodu a sociaInf vrsty. Souvislost mezi pohlavfm mluvcfho a jazykovymi prostiedky, ktere pouzfva, lze zkoumat ze dvou hledisek: bud' jde 0 moznosti a zpusoby oznacovanf osob nebo 0 rozdfly v komunikaci zen a muzu. Predlozena prace se zabyva prvnf oblast! vyzkumu a soustied'uje se na nejdulezitejsf faktory tvorenf a pouzfvanf zenskych tvaru u nazvu povolanf v nemCine. Zkouma jak externf tak internf Cinitele ovlivnujfcf volbu jazykovych prostiedku. Bez ohledu na strukturnf povahu jazyka - na existenci Ci absenci gramaticke kategorie rodu, na vyjadrovanf pohlavf lexikaInfmi prostiedky, na derivacnf nebo kompozicnf slovotvorne procesy tvorfcf oznacenf osob - se snad ve vsech dosud prozkoumanych jazycfch vyskytujf asymetrie mezi rozsahem reference muzskeho a zenskeho rodu. Samozrejme existuje uzke spojenf mezi gramatickym rodem slova a pohlavfm oznacovane osoby. Uplna shoda vsak nenf mozna (das Mädchen je stiednfho rodu, ale oznacuje osobu zenskeho pohlavf, die Person je zenskeho rodu, ale muze se vztahovat na osoby obou pohlavf). Problemy nevznikajf u vypovedf adresovanych pouze jednomu pohlavl. Nevyrovnanost ovsem nastava pri referencfch vztahujfcfch se na...