Teorie fikčních světů a interpretace
A Theory of Fictive Worlds and Interpretation
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/4804Identifiers
Study Information System: 20801
Collections
- Kvalifikační práce [19158]
Author
Advisor
Referee
Peterka, Josef
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools Czech - Social Scienses
Department
Information is unavailable
Date of defense
15. 5. 2006
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Cílem této práce je "operacionalizací" pojmů teorie fikčních světů prověřit interpretační potenciál této teorie. Zjišťujeme, nakolik nám umožní popsat uspořádání fikčních světů konstruovaných fantastickými prózami Julia Cortázara a Gabriela Garcíi Márqueze. Zabýváme se především otázkou, zda jsou to heterogenní světy, rozdělené do více nesourodých domén s odlišnými modálními podmínkami, nebo jeden hybridní světy, které v sobě integrují přirozené i nadpřirozené, a jaká je role fantastické události v jejich významové výstavbě. Márquezovy a Cortázarovy prózy jsou z hlediska výstavby fikčního světa odlišné. V Cortázarových fantastických povídkách dochází k setkání dvou neslučitelných soukromých světů, fantastická situace pak vzniká znejistěním hranice mezi textovým skutečným světem a virtuálním světem ve vědomí fikční osoby. Iracionálno je tu tedy jakousi hlubší dimenzí, kterou je dáno prožít jen disponovaným jedincům a která znejišťuje (avšak nepopírá, protože situace zůstává až do konce dvojznačná) náš jednoznačný výklad světa. Naproti tomu u Márqueze je nadpřirozeno jednoznačně součástí textového skutečného světa. Fikční svět jeho děl prošel vývojem. V dílech nejsilněji spjatých s poetikou magického realismu se přirozené a nadpřirozené prolínají v rámci jednoho nedělitelného světa a nadpřirozené neporušuje,...
Cílem této práce je "operacionalizací" pojmů teorie fikčních světů prověřit interpretační potenciál této teorie. Zjišťujeme, nakolik nám umožní popsat uspořádání fikčních světů konstruovaných fantastickými prózami Julia Cortázara a Gabriela Garcíi Márqueze. Zabýváme se především otázkou, zda jsou to heterogenní světy, rozdělené do více nesourodých domén s odlišnými modálními podmínkami, nebo jeden hybridní světy, které v sobě integrují přirozené i nadpřirozené, a jaká je role fantastické události v jejich významové výstavbě. Márquezovy a Cortázarovy prózy jsou z hlediska výstavby fikčního světa odlišné. V Cortázarových fantastických povídkách dochází k setkání dvou neslučitelných soukromých světů, fantastická situace pak vzniká znejistěním hranice mezi textovým skutečným světem a virtuálním světem ve vědomí fikční osoby. Iracionálno je tu tedy jakousi hlubší dimenzí, kterou je dáno prožít jen disponovaným jedincům a která znejišťuje (avšak nepopírá, protože situace zůstává až do konce dvojznačná) náš jednoznačný výklad světa. Naproti tomu u Márqueze je nadpřirozeno jednoznačně součástí textového skutečného světa. Fikční svět jeho děl prošel vývojem. V dílech nejsilněji spjatých s poetikou magického realismu se přirozené a nadpřirozené prolínají v rámci jednoho nedělitelného světa a nadpřirozené neporušuje,...