Vlastnosti extrémní nabité černé díry v blízkosti horizontu

Abstract

Je známo, že existuje limitní korespondence mezi určitou oblastí (obsahující horizont) extrémního případu Reissnerova-Nordströmova prostoročasu a Robinsonovým-Bertottiho prostoročasem. Jsou možná i různá zobecnění této blízkohorizontové limity. Cílem předkládané práce je rozebrat některé vlastnosti takových limitních přechodů. Zdůrazněno je jednak, jak se v limitě odráží globální struktura řešení, a za druhé, jaké vlastnosti prostoročasu umožňují, že se v limitě zachovávají fyzikální vzdálenosti. Kromě extrémního případu je studováno i zobecnění na subextrémní a hyperextrémní případ. Jako doplňující úloha je zformulována globální extrémní limita, což je přechod zobecněného (nesymetrického) konformního diagramu subextrémního případu na konformní diagram extrémního případu Reissnerova-Nordströmova řešení.

It is known, that there exists a limiting correspondence between certain part (including the horizon) of extremal case of Reissner-Nordström space-time and Robinson-Bertotti space-time and that different generalisations of this near-horizon limit are possible. The aim of the presented work is to examine some of the properties of such limiting transitions. Firstly it is stressed how the global structure is reflected in the limit and secondly which properties of the space-time do provide that physical distances are preserved in the limit. Besides the extremal case the subextremal and hyperextremal generalisations are studied. As a complementary topic, the global extremal limit is stated. That means a transition from a generalised (non-symmetrical) conformal diagram of the subextremal case to the conformal diagram of the extremal case of Reissner-Nordström solution.