Rozbor trojiční teologie v osmém kázání na Píseň písní Bernarda z Clairvaux

Abstract

Kázání na Píseň písní Bernarda z Clairvaux patří v tradici výkladů Písně písní mezi nejznámější. Osmé kázání vybočuje tím, že zde autor uplatňuje analogický výklad textu nikoliv na vztah Boha a člověka či církve, nýbrž na Osoby Otce a Syna, přičemž jejich vztah, pro který využívá metafory polibku, identifikuje s Duchem svatým. Tato bakalářská práce si klade za cíl osmé kázání zevrubně prozkoumat. Nejprve je vyložen širší kontext, tedy údaje týkající se biblického textu, Bernardova života, jakož i pojmy a struktury z dogmatické, především pak trojiční teologie. Celý tento kontext je pak využit při vlastní četbě a následném rozboru zkoumaného textu. Práce představuje dva hlavním výsledky, a sice poukazuje jednak na dvojí uplatnění analogie jsoucna, jednak na souvislost mezi zkoumaným textem a trinitologií Richarda od svatého Viktora.

The Sermons on Song of Songs by Bernard of Clairvaux belong in the tradition of interpretation of the Song of Songs to the most renowned. The eighth sermon differs since the author applies the analogical exegesis not to the relationship between God and soul or church, but to relationship between divine persons Father and Son, where the relationship, denoted by the metaphor of kiss, is identified with the Holy Spirit. This bachelor thesis aims to examine the eigth sermon thoroughly. At first, the broader context is provided, namely facts related to the biblical text, Bernard's life, as well as terms and structures of dogmatic theology, especially trinitology. Consequently, this context is used for the reading itself and subsequent analysis of the examined text. The thesis offers two main results: on the one hand, it points out the double aplication of analogia entis, while on the other hand, it points out the relationship between the examined text and the trinitology of Richard of Saint Victor.