Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech

Abstract

Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...

The dream about an earthly paradise, rediscovery of an original, absolutely harmonic paradisal life is, in Dostoevskij's opinion, one of the deepest and the most valuable dreams of the human heart. The spiritual course of any human being has its own history, it is born from thesis (babtism), goes through antithesis (crises) and finishes in synthesis (beauty). A man comes from the Eden Paradise and aims at heaven. So, a man in course of his spiritual life is in a real split into two paradises: the Eden Paradise from which he is coming from and the Kingdom of God where he is aiming at. The midpoint of the life course is accompanied by a crisis, that can also be described as separation from the the paradise. The characters of novels by Dostoevskij failed due to the fact, that they were not able to admit their presence between two "paradise states" and so their ideas about earthly paradise establishment were being corrupted. In our piece of work we are going to follow four trends: 1. Time corruption, incorrectly understood sense of history. The tendency to return back where a man came from, in an origenestic, cyclic interpretation of a comeback is apparent in a story The Dream of a Ridiculous Man. Another extreme shows marxism ideas going around Europe which deny both the importance and the sense of...