Zlo jako privatio boni podle Augustina Aurelia a Carla Gustava Junga

Abstract

This thesis deals with the question of evil as privatio boni according to the teachings of Augustine of Hippo and the conception of evil in the work of Carl Gustav Jung who denied this Augustine's teachings. In the thesis I analyze attitudes that adopt both thinkers to categories of good and evil in relation to impacts of their conceptions on understanding of God, self-understanding of man, of his life, death and salvation, further of the relation of God and man and the human moral responsibility before God and society. Augustine maintains that evil is an absence of good, but Jung thinks that the reality is put together from the balance of good and evil. Their attitudes I scarify with the aid of the secondary literature and the explanation of that biblical places that both thinkers refer to.

Tato diplomová práce se zabývá otázkou zla jako privatio boni podle učení Augustina Aurelia a pojetím zla v díle Carla Gustava Junga, který Augustinovo učení popíral. V této práci analyzuji stanoviska, která oba myslitelé zaujímají ke kategoriím dobra a zla vzhledem k dopadům jejich pojetí na chápání Boha, sebepochopení člověka, jeho života, smrti a spásy, dále vztahu Boha a člověka a lidské mravní odpovědnosti vůči Bohu a společnosti. Augustin zastává názor, že zlo je nedostatkem, kdežto Jung se domnívá, že skutečnost je složena z rovnováhy dobra i zla. Tato jejich stanoviska podrobuji kritice pomocí sekundární literatury a výkladu biblických míst, na které se myslitelé odvolávají.