Zavádění dvojjazyčných místních názvů jako veřejně politický proces (případová studie)

Abstract

Diplomová práce pojednává o veřejně politickém procesu zavádění dvojjazyčných místních názvů se zaměřením na uplatnění tohoto práva u příslušníků polské národnostní menšiny na Těšínsku. Práce má hlavní cíl vysvětlit, proč docházelo nebo naopak nedocházelo ke změnám této politiky, jaké byly důvody nesouladu cílů politiky s jejími výsledky a odhalit konkrétní nedostatky implementačního procesu, v jejichž důsledku v některých obcích nedošlo k naplnění práva menšiny na zavedení dvojjazyčných místních názvů nebo bylo provázeno problémy. Předmětem zkoumání je jak právní, tak institucionální aspekt problému a pozornost je věnována participujícím aktérům, kde jednu ze stěžejních rolí mají výbory pro národnostní menšiny při zastupitelstvech obcí, z jejichž řad má zaznívat požadavek na zavedení dvojjazyčných místních názvů. Vodítkem pro pochopení používaných nástrojů, postupů a vazeb byla teoretická východiska vztahující se k institucím a jejich změnám, k procesu implementace (top-down a bottom-up přístupy), teoretická východiska vysvětlující odpovědnost aktérů a nezamýšlené důsledky jejich jednání a další. Výzkumným designem je případová studie.

This diploma thesis examines the public political process for the implementation of local bilingual names while focusing on the enforcement of this law for citizens with Polish nationality in the Těšin Region. The main objective is to explain why this policy was or was not changed, what the reasons were for the non-conformity of the policy objectives with the results and to discover the actual failures in the implementation process, where as a consequence, in some villages the right of the minority to use local bilingual names was not fulfilled or was beset with problems in some villages. The subject of the investigation of both the legal and the institutional aspect of the problem focuses on the participating subjects, where one of the main roles of the committee for national minorities on the board of the municipal representatives was the requirement to implement local bilingual names. The guidelines for understanding the tools, procedures and relations used were the initial theoretical points related to the institutions and their changes, the implementation process (top-down and bottom-up approaches), initial theoretical points explaining the responsibilities of the participating subjects and not the intended consequences of their actions and those of others. The research design is a case study.