Tůma Přeloučský. Osobnost a dílo zapomenutého biskupa v kontextu nejstarších dějin jednoty bratrské.
Tůma Přeloučský. The Personality and Work of a Forgotten Bishop in the Context of the Oldest History of a Brotherly Order
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/8331Identifiers
Study Information System: 21801
Collections
- Kvalifikační práce [19159]
Author
Advisor
Referee
Funda, Otakar A.
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools History - Social Scienses
Department
Information is unavailable
Date of defense
17. 1. 2007
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Osobnost Tůmy Přeloučského (*kolem 1435 11518) je zajímavá z několika důvodů. Prakticky celý svůj dospělý život strávil Tůma v řadách jednoty bratrské, stál u jejího zrodu, v roce 1467 byl zvolen jedním z prvních tří bratrských kněží, na přelomu 15. a 16. století se účastnil sporu o vztah bratří k světské moci, z kterého vyšel poražen. Dalších dvacet let sloužil své církvi jako biskup a sudí. Ani stáří a změny ve věrouce jednoty, které bratrský kněz nelibě nesl, mu neubrali na energii a zaujetí, s kterými obhajoval oprávněnost existence perzekuované jednoty ve své apologeticko-polemické činnosti. Právě z obranných a polemických spisů se skládá Tůmovo dochované literární dílo, čítající několik listů adresovaným světským vrchnostem, na jejichž panství prosperovaly bratrské sbory, a rozsáhlou věroučnou polemiku s kališnickým knězem. Spisy bratrského kněze, jemuž se nedostalo univerzitního vzdělání, který však díky vlastnímu studiu nabyl pověsti "muže dosti učeného" , v sobě nesou několik zajímavých prvků. Je to především Tomášovo pojetí teologie dějin, inspirované starozákonními příběhy a táborským učením, zdroji ve staré jednotě naprosto okrajovými. Podobně neobvyklý je také Tůmův smysl pro ironii a nadhled, který kontrastuje s přísností, strohostí a důsledným biblicismem apologetických spisů první generace...
Osobnost Tůmy Přeloučského (*kolem 1435 11518) je zajímavá z několika důvodů. Prakticky celý svůj dospělý život strávil Tůma v řadách jednoty bratrské, stál u jejího zrodu, v roce 1467 byl zvolen jedním z prvních tří bratrských kněží, na přelomu 15. a 16. století se účastnil sporu o vztah bratří k světské moci, z kterého vyšel poražen. Dalších dvacet let sloužil své církvi jako biskup a sudí. Ani stáří a změny ve věrouce jednoty, které bratrský kněz nelibě nesl, mu neubrali na energii a zaujetí, s kterými obhajoval oprávněnost existence perzekuované jednoty ve své apologeticko-polemické činnosti. Právě z obranných a polemických spisů se skládá Tůmovo dochované literární dílo, čítající několik listů adresovaným světským vrchnostem, na jejichž panství prosperovaly bratrské sbory, a rozsáhlou věroučnou polemiku s kališnickým knězem. Spisy bratrského kněze, jemuž se nedostalo univerzitního vzdělání, který však díky vlastnímu studiu nabyl pověsti "muže dosti učeného" , v sobě nesou několik zajímavých prvků. Je to především Tomášovo pojetí teologie dějin, inspirované starozákonními příběhy a táborským učením, zdroji ve staré jednotě naprosto okrajovými. Podobně neobvyklý je také Tůmův smysl pro ironii a nadhled, který kontrastuje s přísností, strohostí a důsledným biblicismem apologetických spisů první generace...