Sociální interakce ve věkově heterogenní skupině v MŠ a školní družině ZŠ
Social Interaction in an Age-heterogeneous Group in a Nursery School and the After-School Activities of Primary School
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/8804Identifiers
Study Information System: 21575
Collections
- Kvalifikační práce [19158]
Author
Advisor
Referee
Havlová, Jana
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Pedagogy of Pre-School Age
Department
Information is unavailable
Date of defense
22. 1. 2007
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Good
Cílem mé práce je nahlédnout blíže, co přináší dětem vzájemné ovlivňování mladších a starších dětí při hře i při řízené činnosti, jaké vztahy se mezi těmito dětmi utvářejí, jaké postavení dítě ve skupině svým chováním a jednáním získává a také jak se umí k případným problémům samo postavit. Se sociální interakcí se člověk potýká celý život, protože bývá odmalička v kontaktu s lidmi, nejdříve jemu blízkými, poté s vrstevníky a učiteli, pak v partě mladých lidí a nakonec jako dospělý v běžném či pracovním životě. Uvědomuji si, jak je důležité pro úspěšný start dítěte do života obecně a do dětského kolektivu konkrétně jeho kladné přijetí rodinou a jakým příkladem jsou mu jeho rodiče. Po získání pocitu jistoty a bezpečí v rodině se dítě postupně osamostatňuje a je schopné navazovat kontakty s dalšími lidmi mimo rodinu, především s vrstevníky. Velmi tedy záleží na úrovni stability a osobní vyrovnanosti každého jedince. Po úvaze nad položenými otázkami jsem dospěla k názoru, že bych měla vychovávat především děti ohleduplné, citlivé, které budou schopny spolupracovat, budou se umět prosadit či přizpůsobit. Míra úspěšnosti dítěte se stává součástí osobní identity a ovlivňuje dětské prožívání i chování. Dnešní doba si žádá průbojné, flexibilní typy lidí, které umí rychle a správně jednat a umí se dobře vyrovnat se...
Cílem mé práce je nahlédnout blíže, co přináší dětem vzájemné ovlivňování mladších a starších dětí při hře i při řízené činnosti, jaké vztahy se mezi těmito dětmi utvářejí, jaké postavení dítě ve skupině svým chováním a jednáním získává a také jak se umí k případným problémům samo postavit. Se sociální interakcí se člověk potýká celý život, protože bývá odmalička v kontaktu s lidmi, nejdříve jemu blízkými, poté s vrstevníky a učiteli, pak v partě mladých lidí a nakonec jako dospělý v běžném či pracovním životě. Uvědomuji si, jak je důležité pro úspěšný start dítěte do života obecně a do dětského kolektivu konkrétně jeho kladné přijetí rodinou a jakým příkladem jsou mu jeho rodiče. Po získání pocitu jistoty a bezpečí v rodině se dítě postupně osamostatňuje a je schopné navazovat kontakty s dalšími lidmi mimo rodinu, především s vrstevníky. Velmi tedy záleží na úrovni stability a osobní vyrovnanosti každého jedince. Po úvaze nad položenými otázkami jsem dospěla k názoru, že bych měla vychovávat především děti ohleduplné, citlivé, které budou schopny spolupracovat, budou se umět prosadit či přizpůsobit. Míra úspěšnosti dítěte se stává součástí osobní identity a ovlivňuje dětské prožívání i chování. Dnešní doba si žádá průbojné, flexibilní typy lidí, které umí rychle a správně jednat a umí se dobře vyrovnat se...