Chudoba v České republice a ve světě teorie a praxe

Abstract

Po úvodu v kapitole 1 následuje kapitola 2, která je obecným metodologickým úvodem do problematiky chudoby. Vedle třech základních filozofických přístupů ke společenské funkci blahobytu - Benthamově, Rawlsově a Senově se věnuje měření nerovnosti, blahobytu a chudoby. Zmiňuje nejdůležitější indexy a potíže spojené s jejich definováním, měřením a interpretací. Kapitola 3 se zabývá mezinárodními organizacemi na poli boje proti chudobě. Na třech nejdůležitějších organizacích - UNDP, UNESCO a Světové bance - je ukázán světový vývoj v chápání blahobytu a chudoby, vývoj politik směřujících k potlačení chudoby, snaha o vytvoření indexů schopných srovnávat v čase i prostoru více rozměrů blahobytu než nejjednodušší měřítko HDPPPP/CAP, posun od peněžního pojetí bohatství k nepeněžnímu a prosazování se subjektivního chápání pocitu chudoby. Podrobně se věnuje změně přístupu Světové banky a její nové strategii politik. Na závěr je předložena chvála a kritika stávajícího stavu a budoucích vyhlídek. Kapitola 4 se věnuje chudobě v České republice jako takové i její komparaci v evropském a především visegrádském regionu. Přijímá trojí členění české chudoby a v této intenci provádí i její analýzu. Přibližuje charakter chudoby v centrálně plánované ekonomice a popisuje změnu determinant způsobenou ekonomickou transformací. Vedle objektivní chudoby je kladen důraz i na chudobu pociťovanou subjektivně. Částí této kapitoly je také diskuze metodologického pojetí chudoby v Čechách a na Moravě. Následně je předložena komparace míry a hloubky chudoby, nerovnosti, jednotlivých relativních rizik chudoby a úspěšnosti důchodových transferů se zeměmi Visegrádské skupiny. Závěrečná kapitola 5 shrnuje zásadní poznatky a zmiňuje stávající otevřené body.

After the introduction in Chapter 1, which opens the study, follows Chapter 2, which is the general methodological guide to the problems of poverty. Beside the three basic philosophical approaches to the social welfare function (Benthamian, Rawlsian and Sen's) is devoted attention to the measurement of inequality, welfare and poverty. Key indexes and obstacles connected with their definition, measurement and interpretation are mentioned. The Chapter 3 deals with approaches of international organizations in the sphere of fighting poverty. A shift in understanding of concepts of welfare and poverty, a shift in poverty-reduction policies, an effort of creating new indexes, which are able to compare in space and time more dimensions of welfare than the easiest measure GDPPPP/CAP, a shift from money concept of welfare and enforcement of subjective poverty concept is shown on three most important organizations UNDP, UNESCO and World bank. The Chapter minutely deals with the move in World bank's approach and its new policy strategy. It concludes with presentation of praise and critics of existing situation and expectations in these policies. The Chapter 4 generally deals with poverty in the Czech republic and its comparison to European and especially Visegrad region. It adopts three kinds of separation and in this intention performs the analyses of poverty. It shows the character of poverty in centrally planed economy and pictures the determinants´ shift raised by economic transformation. Beside the objective poverty the emphasizes is laid on the subjective one as well. A part of this Chapter is a discussion with methodological conception of poverty in the Czech republic. To this follows a comparison of poverty rate, poverty gap, inequality measures, individual relative poverty risks and successfulness of income transfers in Visegrad countries region. The Chapter 5 is a conclusion.