Hodnocení efektivnosti v podnikovém vzdělávání

Abstract

Vzdělávání jako činnost, při které dochází k záměrnému učení, je něčím zcela samozřejmým. Vzdělávání v rámci státního vzdělávacího systému je do té míry zákonem uloženou povinností, že se o jeho hodnotě pro život jednotlivců nebo velkých a malých společenských skupin vůbec nepochybuje. Hodnota vzdělávání pro jednotlivce je například jasně patrná z toho, jak úroveň vzdělání souvisí s výší finančních příjmů. Hodnotu pro společnost jako takovou můžeme vidět v možnostech písemného dorozumívání se mezi úřady a jednotlivci nebo ve známém ignorantia legis non excusat (neznalost zákona neomlouvá). Snadno bychom našli mnoho dalších příkladů. Je zjevné, že v tom jak vzděláním získané znalosti, dovednosti a postoje používáme v praktickém životě, je jeho největší hodnota. Snažíme se v tomto směru vštěpovat dětem Komenského non scholae sed vitae discimus (ne pro školu, ale pro život se učíme). a zůstaneme-li u latiny, najdeme ještě finis coronat opus (konec je korunou díla). Hodnocení vzdělávání je závěrem nějakého vzdělávacího programu nebo projektu a má být i jeho korunou v tom smyslu, že ukáže jeho význam a užitek. Hodnocení podnikového vzdělávání nelze z této úvahy vyjmout. Podnikové vzdělávání se stává stále více otázkou peněz. Vzdělávání zaměstnanců má být prostředkem k růstu efektivnosti, konkurenceschopnosti a prosperity firmy. S tím samozřejmě souvisí, že může být i určitým druhem benefitu pro udržení klíčových zaměstnanců, především těch na manažerských pozicích. Nebo má sloužit k posílení podnikové kultury a motivace zaměstnanců k vysokému pracovnímu výkonu. Opět s cílem vyšší efektivnosti a konkurenceschopnosti celého podniku.