Výchovně-vzdělávací proces ve waldorfské škole se zaměřením na výuku německého jazyka

Abstract

Ve své práci jsem se zabývala specifiky výchovně-vzdělávacího procesu ve WŠ s důrazem na výuku německého jazyka a s tím související metodikou v nejširším slova smyslu. Prostřednictvím výzkumných nástrojů popsaných v úvodu a na základě do jisté míry omezených možností, které jsem pro ověřování stanovených tezí měla k dispozici, jsem se snažila dojít k co nejobjektivnějším závěrům. Tyto nechť jsou brány jako jeden z možných pohledů na danou problematiku. Zjištěná specifika způsobu výuky německého jazyka platí do jisté míry i pro waldorfský systém výuky obecně. Jejich společným východiskem je Steinerův pedagogický koncept z počátku minulého století, částečně adaptovaný na dnešní dobu. Zvláštnosti, které jsem během svého ověřování mohla zjistit, pramení z několika skutečností. První z nich je nezvyklá svoboda učitele, jež zasahuje všechny oblasti výuky. Dle orientačně stanovených učebních osnov učitel v praxi (na základě subjektivního posouzení zralosti a schopností žáků) rozhoduje jak o obsahu, tak z větší části i o cílech a metodách výuky v příslušném ročníku. Obsah a způsob výuky jednotlivých pedagogů, a to i ve stejných ročnících, se proto mohou podstatně lišit, což může následně mít znatelně pozitivní, ale i negativní vliv. Adekvátně různá je pak i výsledná účinnost výuky v podobě dosažené jazykové úrovně žáků.

Meine Diplomarbeit sollte das pädagogische Konzept der Waldorfschule, als einer der wichtigsten Bildungsalternativen in der heutigen Tschechischen Republik, aus didaktischer Sicht untersuchen. In meiner Arbeit setzte ich mir vor allem das Ziel, die Spezifika der Methoden im Deutschunterricht dieser Schulform zu beschreiben. Zu diesem Zweck verwendete ich ausgewählte tschechische und fremdsprachliche Literaturquellen, zugängliche pädagogische Dokumente der Waldorfschulen und zahlreiche Internetseiten mit aktuellsten Informationen über das Thema. Für den praktischen Teil nutzte ich darüber hinaus noch folgende empirische Methoden: die Analyse der pädagogischen Dokumente, ein Interview und eigene Beobachtungen. Als Informationsquelle standen mir zwei Prager Grundschulen mit Waldorfunterricht und das neueröffnete Waldorflyzeum, gleichfalls in Prag, zur Verfugung. In den ersten drei Kapiteln beschäftigte ich mich mit dem Thema überwiegend theoretisch. Neben den Bemühungen der bedeutendsten alternativen pädagogischen Bewegungen um eine Umgestaltung der heutigen Schule, erläuterte ich die Anfänge und Hauptideen der Waldorfpädagogik und konzentrierte mich im übrigen auf die spezifische Schulorganisation und den Unterrichtsinhalt der Waldorfschule im Allgemeinen.