Narativa u jedinců s dysartrií a anartrií ve školním věku

Abstract

Logopedie se zabývá sdělovacím čili komunikačním procesem, uskutečňovaným řečí mluvenou, psanou a posunkovou. Jsou však i jiné varianty komunikace, jež v souhrnu nás opravňují k tomu, abychom komunikaci pokládali za životní, ba dokonce přírodní princip. Tématem této diplomové práce jsou proto narativa u jedinců s dysartrií a anartrií v mladším školním věku. Teoretická část vychází z odborných knih a článků a je zaměřena nejen na vývoj jedince s dětskou mozkovou obrnou, která má výrazný dopad na komunikační schopnost, ale i na teorii vyprávění či jazykovou výchovu. V rámci praktické části budou prezentovány výsledky malého průzkumu a výsledkem práce by pak mělo být objektivní posouzení, zda a v jaké míře postižení jedince dětskou mozkovou obrnou s přidruženou narušenou komunikační schopností ovlivňuje jeho řečový výkon - v našem případě vyprávění, popř. v jaké fázi vyprávění se objevují problémy, v jaké míře a jejich specifičnost.

Logopádie beschaftigt sich mit dem Kommunikationsprozess, der durch die geschriebene, gesprochene, pantomimische Sprache realisiert wird. Es existieren aber auch andere Kommunikationsvarianten, die uns gesamt dazu berechtigen, die Kommunikation als Lebensprinzip sogar Naturprinzip zu akzeptieren. Deshalb ist das Thema dieser Diplomarbeit: Narrative bei Personen mit Dysartrie und Anartrie im jungeren Schulalter. Theoretischer Teil arbeitet mit Fachbůchern und Artikeln und konzentriert sich nich nur auf Kindera mit Kinderlahmung, die die Kommunikationskompetenz andert, sonder auch auf Erzáhlungstheorie oder Spracherziehung. Praktischer Teil prasentiert die Untersuchimgsergebnisse. Die objektive Beurteilung wieweit und in welchem Umfang beeinflusst die Behinderung die Sprechtatigkeit - im unseren Fall die Erzahlung.