Vliv masifikace terciárního vzdělávání na uplatnění absolventů

Abstract

Tento text se zabývá proměnami terciárního vzdělávání a pokouší se najít doporučení pro jeho vývoj v České republice. Čtenář je nejprve seznámen se změnami, kterými prošla většina systémů terciárního vzdělávání v Evropských zemích v posledních padesáti letech. Je posouzena i formalizovaná snaha o sjednocování vzdělávacích politik ve sféře terciárního vzdělávání- Boloňský proces. Následně je podrobněji posouzen vývoj terciárního vzdělávání v České republice v posledních dvaceti letech především ve vztahu k demografickým změnám v populaci a je připojena i projekce očekávaného vývoje. Přibližně v polovině práce jsou poznatky z textu shrnuty a doplněny doporučeními hodnotitelů OECD. Velmi podstatným doporučením - sledování uplatnitelnosti absolventů a sledování kvality studijních programů terciárního vzdělávání- je věnována zbylá část práce. Na základě mezinárodního výběrového šetření absolventů terciárního vzdělávání a posouzení problematičnosti univerzitních žebříčků autor konstruuje dvourozměrný ukazatel kvality absolventi'!. V první dimenzi zohledňuje především schopnost ahsolventů úspěšně se uplatnit na trhu práce a ve druhé spíše náročnost jejich zaměstnání a kompetentnost. V závěru je připojen takto zkonstruovaný žebříček vysokých škol v České republice.

The thesis focuses on the transformation processes of tertiary education and aims to provide recommendations for its progress in the Czech Republic. At first, changes of the majority of systems tertiary education in the European countries in the last fifty years are introduced to the reader. This includes the formalized effort for unification of education policies in the sphere of tertiary education, so called "Bologna Process". The paper consequently describes in detail the progress of the higher education in the Czech Republic in the last twenty years, above all in relation to demographic changes in the population, and offers the projection of its expected development. Findings from the first chapters are summarized and supplied by the recommendations of the OECD examiners. The crucial recommendations of OECD examiners - monitoring of the graduates employability and monitoring of the quality of higher education study programmes - are targeted in the second part of the text. Based on the international survey of higher education graduates as well as on the analysis of university rankings' weaknesses, the author constructs the two dimensional indicator of the quality of graduates. The first dimension takes into account particularly the ability of graduates to successfully come across the employment market...