Etické aspekty médií v moderním a postmoderním světě

Abstract

Informace? Zboží, bez kterého se dnes sotva někdo obejde... Se vznikem písma a rozšířením jeho znalosti se zprávy o dění kolem dostávaly pouze k těm, jež byli schopni písmo dešifrovat a porozumět mu. Ti, kteří věděli a znali, byli vždy o krok před těmi, ke komu se zpráva dostala se zpožděním. S vynálezem knihtisku a pozdějším rozvojem industriální společnosti se informace stala zbožím v pravém slova smyslu a zachycení a zprostředkování něčeho důležitého bylo hojně ceněno. Proto se novinařina stala řemeslem a později ji dokonce někteří povýšili na umění, neboť v 18. a 19. století byli žurnalisty často právě spisovatelé a umělci. Ovšem již koncem 18. století se začaly ozývat hlasy odborné veřejnosti, která začala zkoumat možný vliv médií na společnost jako takovou a stím související možnou změnu v chování a jednání lidí. Vzniklo nespočet teorií, z nichž některé médiím radikální vliv přičítaly a některé naopak ponechávaly schopnost obrany a samostatného rozhodnutí na straně publika, respektive veřejnosti. Výzkumy, které v souvislosti s rozvojem různých teorií a pohledu na média, byly často prováděny, dospívaly k téměř totožnému závěru: média představují instituce, jež mají schopnost formovat názorové rozvrstvení ve společnosti, tedy ovlivňovat jedince. Rozdílnosti výsledků akorát spočívaly v míře intenzity, s...

Informace? Zboží, bez kterého se dnes sotva někdo obejde... Se vznikem písma a rozšířením jeho znalosti se zprávy o dění kolem dostávaly pouze k těm, jež byli schopni písmo dešifrovat a porozumět mu. Ti, kteří věděli a znali, byli vždy o krok před těmi, ke komu se zpráva dostala se zpožděním. S vynálezem knihtisku a pozdějším rozvojem industriální společnosti se informace stala zbožím v pravém slova smyslu a zachycení a zprostředkování něčeho důležitého bylo hojně ceněno. Proto se novinařina stala řemeslem a později ji dokonce někteří povýšili na umění, neboť v 18. a 19. století byli žurnalisty často právě spisovatelé a umělci. Ovšem již koncem 18. století se začaly ozývat hlasy odborné veřejnosti, která začala zkoumat možný vliv médií na společnost jako takovou a stím související možnou změnu v chování a jednání lidí. Vzniklo nespočet teorií, z nichž některé médiím radikální vliv přičítaly a některé naopak ponechávaly schopnost obrany a samostatného rozhodnutí na straně publika, respektive veřejnosti. Výzkumy, které v souvislosti s rozvojem různých teorií a pohledu na média, byly často prováděny, dospívaly k téměř totožnému závěru: média představují instituce, jež mají schopnost formovat názorové rozvrstvení ve společnosti, tedy ovlivňovat jedince. Rozdílnosti výsledků akorát spočívaly v míře intenzity, s...