Od kramářské písničky k Osvobozenému divadlu (společenský vývoj v jednom literárním žánru)

Abstract

This work analyses the development of broadside ballads, it researches its relation to historical events, and it looks on the possibility ofbroadside ballad to be one ofthe source of historian knowledge. The work takes notice even about the period of dying away ofbroadside ballads at he end of 19th century, when the function of recent news servi ce about social and political affairs take over not even numerous parodies ofbroadside ballads but also ballads of new rising cabarets and some avant-garde theatrical pageants. Broadside ballads are proofs of aH happenings that surrounded common people. They document not only Turkish wars, Napoleon's wars, Prussian - Austrian wars in 1866 but also natural disasters, slaughters, personal miseries and innovations. They are mainly documents of perceptions of reality, basic historical facts are aside. Broadside ballad is not an art work. Mainly it is more interesting by its structural scheme, pointed by language trifle. It is a work of unknown author made for the market. The ballad was mainly presented and sold on the squares. It use to have only approximate character, it was supposed to influence opinion of certain group of people. The ballad is not only the testimony of historical facts, but also about the character of the author and about the environment in which it...

Naši předkové v dávných staletích vnímali slovesné umění jinak než my dnes. Jak uvádí Emanuel Frynta, poezie totiž nebyla záležitostí literární, ale orální. Kramářská píseň byla vždy považována za jedinečnou - chvílí prezentace i jedinečností své produkce. Byla znovu a znovu předváděna, zpěvák nepovažoval přednášené dílo za nedotknutelné, konečné. Ani autor to určitě nevyžadoval, spolupráci považoval za přirozenou. Chápal své dílo jako něco víc než osobní projev. Text byl pouhý počátkem všeho. Kramářská písnička se zrodila jako druh letákové literatury na přelomu 15.116. století. Byla tradována ústně nebo písemně. Měla veřejný charakter. Často bývá odrazem lidového myšlení, často se však také stává ideologickým nástrojem, který se svou formální stránkou pouze lidu pokouší přiblížit. Obecně jsou druhem publicistiky. Kramářské písně byly dokumentem všeho, co člověka obklopovalo: politických událostí, hospodářských novot, mordů a lidských neštěstí. Samozřejmě byly ale spíš dokladem způsobu vnímání daných skutečností, samotný fakt historický šel často stranou. Nebyl uměleckým výkvětem, mnohdy byla píseň zajímavější svým skladebním nápadem, vypointováním, jazykovou hříčkou. Rozhodně však nejsou důkazem jazykového úpadku, jak bývá často podsouváno. Především byly svědectvím živého lidového jazyka. Mnohý jazykový...