Univerzita za dob klimatické krize

Abstract

This qualitative diploma thesis deals with the process of establishing the sustainability agenda in the institutional context of Charles University in connection with the climate crisis. The student Initiative Universities for Climate, of which I am a part of, drew attention to the need to reconsider and change the operation of the institution with regard to its internal and external functioning during the Occupation Strike for Climate in November 2019. The initiative politicized the issue through a protest form of negotiations, forcing a wider range of actors to relate to the issue. My work is based on specific related theoretical frames, which are united by criticism of the hegemonic political system in relation to environmental issues [e.g. Swyngedouw 2011, Fisher 2009, Žižek 2006]. I place the research in the context of post-normal science, which is one of the democratization tendencies in science that open up the possibility of confronting different approaches and dialogues with different social groups. This approach reflects the entry of science into complex issues involving social issues [Funtowicz, Ravetz 2002]. In the theoretical part, I deal to a large extent with social movements with a focus on radical environmental movements [e.g. Doherty 2002, Merchant 2005, Wahlström et al. 2013, De...

Tato kvalitativní diplomová práce se věnuje procesu etablování agendy udržitelnosti v institucionálním kontextu Univerzity Karlovy v době klimatické krize. Studentská iniciativa Univerzity za klima, které jsem součástí, v rámci Okupační stávky za klima v listopadu 2019 upozornila na nutnost přehodnotit a měnit chod instituce s ohledem na své vnitřní i vnější fungování, svým konáním spustila a akcelerovala několik procesů na akademické půdě. Iniciativa prostřednictvím protestní formy jednání téma politizovala a přinutila tak širší škálu aktérů, aby se k problematice vztáhli. V práci vycházím z konkrétních příbuzných proudů, které spojuje kritika hegemonního politického systému ve vztahu k environmentálním otázkám [např. Swyngedouw 2011, Fisher 2009, Žižek 2006], a zasazuji ji do kontextu post-normální vědy, která je jednou z demokratizačních tendencí, které ve vědě otevírají možnosti konfrontace různých přístupů a dialogů s různými společenskými skupinami. Tento přístup reflektuje vstup vědy do komplexní problematiky zahrnující sociální otázky [Funtowicz, Ravetz 2002]. Velkou měrou se zabývám v teoretické části sociálními hnutími se zaměřením na radikální environmentální hnutí [např. Doherty 2002, Merchant 2005, Wahlström et al. 2013, De Moore et al. 2021]. Cílem předkládané práce je metodou analýzy...