Ferdinand Vaněk na jevišti
Ferdinand Vaněk on the stage
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/17310Identifikátory
SIS: 68345
Kolekce
- Kvalifikační práce [23974]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Augustová, Zuzana
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Divadelní věda
Katedra / ústav / klinika
Katedra divadelní vědy
Datum obhajoby
24. 9. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Dobře
V sedmdesátých a osmdesátých letech, přesněji v průběhu desetiletí 1975 - 1985, vzniklo od čtyř autorů devět her, převážně aktovek, které jsou souhrnně označovány jako vaňkovky. Toto pojmenování si zasloužily díky jménu hlavní postavy každé z nich, které zní Ferdinand Vaněk. "Hry jsou tema ticky nevyhraněné a tvoří spíš jen "příležitostné" příběhy/obrázky a konto Ferdinanda Vaňka než opravdová dramata se samostatně nosnými příběhy. ,,1 Někteří autoři napsali jednu (Jiří Dienstbier), někteří dvě (Pavel Landovský) a někteří dokonce i tři (Václav Havel, Pavel Kohout). Nebudu je však v této chvíli rozdělovat dle autorů či abecedy, ale podle pořadí vzniku. První z nich, Audienci, napsal Václav Havel v roce 1975. Druhá vyšla také z jeho pera a to dokonce ve stejném roce pod názvem Vernisáž. Třetí vaňkovkou "je Sanitární noc od Pavla Landovského z roku 1976. Čtvrtou hrou v pořadí je Protest z roku 1978 opět od Václava Havla. Toho roku byl napsán i Atest od Pavla Kohouta, který předcházel jeho hře Marast z roku 1981. V roce 1983 napsal Pavel Landovský Arest, v roce 1984 Jiří Dienstbier Příjem a o rok později Pavel Kohout Safari.
During seventies and eighties, respecti vely in the period 1975 - 1985, nine new plays by four authors have emerged, mostly one-act plays, called together vaňkovky. They earned this label on basis of the identical name of the main character, which is Ferdinand Vaněk. Nevertheless "These plays lack firm common theme, rather they form only "occasional" stories/sketches a konto Ferdinand Vaněk than genuine dramas wi th strong self-supporting stories. ,,142 Some authors produced just one such play (Jiří Dienstbier Reception) , others two of them (Pavel Landovský Sanitary Night, Arrest) and some even three (Václav Havel Audience, Unveiling, Protest; Pavel Kohout Permit, Morass, Safari). Journey of vaňkovky to the stage was a complicated one. In the original years it was not only due difficulty of their staging. Most of them (Audience, Protest, Unveiling, Permit, Arrest) were premiered abroad, concretely in Viennese Burgtheater. Besides these world premieres did I turn my attention only to professional plus most significant non-professional productions presented in Czech Republic. In turn of the Velvet revolution in 1989 proscribed authors and plays were free to show on stages and vaňkovky could be seen with perhaps excessive frequency. This period, lasting approximately one and half year and expiring by the end...