Destabilizace člověka v českém surrealismu
Destabilization of Man in Czech Surrealism
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/183271Identifikátory
SIS: 248026
Kolekce
- Kvalifikační práce [23829]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Petříček, Miroslav
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Filozofie
Katedra / ústav / klinika
Ústav filosofie a religionistiky
Datum obhajoby
12. 6. 2023
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
český surrealismus|Toyen|Jindřich Štýrský|destabilizované tělo|sen|nová objektivita|subjektivní nadrealita|úzkost|iracionalitaKlíčová slova (anglicky)
Czech surrealism|Toyen|Jindřich Štýrský|destabilized body|dream|new objectivity|subjective surreality|anxiety|irrationalityTématem této práce je destabilizace člověka v kontextu českého surrealismu s důrazem na filosofické souvislosti umělecké tvorby. Opírá se o výtvarné realizace Jindřicha Štýrského a Toyen ze surrealistické fáze jejich tvorby. Na konkrétních dílech je tak ukázáno, jakými prostředky zneklidňující imaginace autoři reflektují úzkost, jež je pro meziválečné období typická. Hlavním motivem je symbol lidského těla a jeho fragmentů, které jsou v obrazech často předmětem násilí a jež se tak stávají prostorem pro manifestaci nového vnímání skutečnosti mimo primární zkušenost. Cílem práce je ukázat, jak se jedinec snaží nalézt ukotvení vně tradičního rámce harmonického, humanisticky chápaného rozvoje, přičemž usiluje o nové pojetí hodnot a morálky mimo pozitivisticky laděný svět a zpochybňuje tak ustálené normy. Uvidíme, že východiskem pro tuto rekonstrukci morálky bylo pro surrealisty myšlení Friedricha Nietzscheho. Pozornost je také věnovaná snovým vizím, jež upozorňují na víceznačnost světa a jsou tak řazeny na úroveň bdělého prožívání a stávají se součástí koncepce "nové objektivity", jež popírá ustálenou vůdčí úlohu tzv. objektivní reality. Práce tak ukazuje, jak se výtvarná díla podílí na zpřístupnění subjektivní nadreality, která existuje mimo empirický svět.
This work focuses on the destabilization of human being in the context of Czech surrealism. It is based on the artistic realisations of Jindřich Štýrský and Toyen from the surrealist phase of their work. The specific works are used to show how the authors used disturbing imagery to reflect the anxiety typical of the interwar period. The main motif is the symbol of the human body and its fragments, which are often the subject of violence in the paintings, and which thus become a space for the manifestation of a new perception of reality beyond primary experience. The aim of the work is to show how the individual seeks to find an anchorage outside the traditional framework of harmonious, humanistically understood development, and therefore strives for a new conception of values and morality outside the positivistically attuned world, thus challenging established norms. We will see that the Surrealists took as the starting point for this reconstruction of morality the thought of Friedrich Nietzsche. Attention is also paid to dream visions that draw attention to the ambiguity of the world and are thus ordered to the level of waking experience, becoming part of a conception of a 'new objectivity' that denies the established guiding role of so-called objective reality. The work thus shows how artworks...