Stát a historický film (1945-1956)

Abstract

This master thesis deals with evolution of the historical and historical-biographical film genre in the cinematography of the Third Czechoslovak Republic and the subsequent Stalinist dictatorship, that is in the years 1945 to 1956. It examines the role played by motion pictures of this genre within the official cultural policy of the post-war and post-1948 era. The thesis deals with both realized and unrealized film projects of the said period. It suggests that those form a single free cycle connected by its ideology and included in the wider cultural tendency known as Historicism. The examined films follow up on older Czech cultural traditions, both in terms of artistic treatment and of ideological message. In particular their visual conception reproduces the historical paintings of the 19th century, which were well known to general public at the time of the films' production. Pictures analysed in the main part of this thesis view Czech history in a manner, that is - at least in general terms - consistent with historiography of the 19th Century National Rebirth (e.g. František Palacký) and its later popularizers (e.g. Alois Jirásek). However that view of Czech history, dominant since the later stages of the National Rebirth, is presented in the examined films with siginificant changes, most of the time implicit...

Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem žánru historického a historicko- životopisného filmu v československé kinematografii v období třetí republiky a stalinistické diktatury, tedy zhruba v letech 1945 až 1956. Zkoumá úlohu, kterou díla tohoto žánru zastávala v oficiální poválečné a poúnorové kulturní politice. Bere při tom v úvahu jak realizované, tak nerealizované filmové projekty z vymezeného období. Vnímá je jako součást jednoho volného cyklu, umělecky i ideově propojeného a spadajícího do širší kulturní tendence známé jako historismus. Rozebírané filmy navazují na starší české kulturní tradice a to jak v oblasti výtvarného zpracování, tak v ideovém sdělení. Vizuální pojetí reprodukuje zejména konvence historické malby devatenáctého století, v době vzniku snímků všobecně známé. Pohled sledovaných projektů na české dějiny pak navazuje na obrozeneckou historiografii (zejména na díla Františka Palackého) a na její pozdější popularizátory (zejména na Aloise Jiráska). Tento výklad české historie, dominantní již od pozdní fáze národního obrození, ovšem ve zkoumaných filmech poválečného a poúnorového období doznává změn. Mnohdy implicitních a z hlediska delšího časového odstupu těžko rozpoznatelných. Tyto změny spočívají zejména v pronikání prvků vyhroceně třídního hlediska a v upozaďování náboženského a...