Eliška Zhořelecká Vnučka Karla IV. a sňatková politika Lucemburků
Elizabeth of GörlitzThe Granddaughter of Charles IV and the Matrimonial Politics of the House of Luxembourg
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/189037Identifikátory
SIS: 182051
Kolekce
- Kvalifikační práce [23751]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Nejedlý, Martin
Soukupová, Věra
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Historie/obecné dějiny
Katedra / ústav / klinika
Ústav světových dějin
Datum obhajoby
10. 4. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
Středověk|Eliška Zhořelecká|Antonín Brabantský|Jan Bavorský|Lucemburkové|Zikmund Lucemburský|Václav IV.|Čechy|Lucembursko|Burgundsko|Brabantsko|Holandsko|Zéland|Henegavsko|Říše|svatby|sňatková politika|dynastická politika|rodinná politika|women history studiesKlíčová slova (anglicky)
Middle Ages|Elisabeth of Görlitz|Anthony Duke of Brabant|John III the Pitiless|House of Luxembourg|Sigismund of Luxembourg|Wenceslaus IV of Bohemia|Bohemia|Luxembourg|Burgundy|Brabant|Holland|Zeeland|Hainaut|Empire|Marriages|Matrimonial Politics|Dynastic Politics|Family Politics|Women History StudiesDisertační práce se zabývá fenoménem sňatkové politiky v 15. století na příkladu poslední lucemburské princezny - Elišky Zhořelecké. V úvodu se autorka snaží celou problematiku metodologicky podchytit, především pak kriticky zhodnotit dosavadní obecné použití termínu sňatková politika a odlišit ho od politiky dynastické (resp. rodinné). To je následně východiskem pro definici pojmu, který je dále zkoumán jako jeden z nástrojů moci, jenž politicky využívá možnosti vzniku nového, uměle vybudovaného a prakticky nezrušitelného příbuzenského pouta. Manželství bylo vždy jakýmsi příslibem společné budoucnosti, a to nejen v romantickém, ale i v ryze praktickém smyslu. Nešlo jen o svazek muže a ženy, jak jej často vnímáme dnes, jednalo se v podstatě o svazek celých rodin. Ačkoli manželství mohla být uzavírána z nějakých objektivních důvodů, vždy je třeba vycházet z toho, že nebyla jen nějakým okamžitým řešením. Pro pochopení středověké společnosti a politické situace je proto nezbytné věnovat při výzkumu manželství pozornost jeho důsledkům. Sňatková politika rodu skutečně nekončila svatebním obřadem. Tato studie proto shrnuje na základě analýzy dostupných pramenů životní osudy poslední princezny lucemburského rodu, její význam v tomto procesu a to, jak zásadní byly kontakty žen s příbuznými. Vzhledem k...
The dissertation focuses on the phenomenon of matrimonial politics in the 15th century illustrated by the example of the last princess of the House of Luxembourg - Elisabeth of Görlitz. In the introduction, the author discusses the topic in the methodological sense and tries to critically evaluate the term matrimonial politics and distinguish it from dynastic (or family) politics. Consequently, she defines the concept of it, which she further explores as one of the instruments of power that politically exploits the possibility of a new, artificial and nearly unbreakable family bond. Marriages have always been a kind of promise of a common future, not only in a romantic sense but also in a purely practical sense. It was not just a union between a man and a woman, as it perceived contemporarily. It was a union of entire families. While marriages may have been contracted for objective reasons it must always be assumed that they were not just an immediate solution. In order to understand medieval society and the political situation, it is therefore imperative to pay attention to the consequences of marriage when conducting research on it. The family's matrimonial politics did not really end with the wedding ceremony. This study based on an analysis of available historical sources attempts to summarize...