Eliška Zhořelecká Vnučka Karla IV. a sňatková politika Lucemburků

Abstract

The dissertation focuses on the phenomenon of matrimonial politics in the 15th century illustrated by the example of the last princess of the House of Luxembourg - Elisabeth of Görlitz. In the introduction, the author discusses the topic in the methodological sense and tries to critically evaluate the term matrimonial politics and distinguish it from dynastic (or family) politics. Consequently, she defines the concept of it, which she further explores as one of the instruments of power that politically exploits the possibility of a new, artificial and nearly unbreakable family bond. Marriages have always been a kind of promise of a common future, not only in a romantic sense but also in a purely practical sense. It was not just a union between a man and a woman, as it perceived contemporarily. It was a union of entire families. While marriages may have been contracted for objective reasons it must always be assumed that they were not just an immediate solution. In order to understand medieval society and the political situation, it is therefore imperative to pay attention to the consequences of marriage when conducting research on it. The family's matrimonial politics did not really end with the wedding ceremony. This study based on an analysis of available historical sources attempts to summarize...

Disertační práce se zabývá fenoménem sňatkové politiky v 15. století na příkladu poslední lucemburské princezny - Elišky Zhořelecké. V úvodu se autorka snaží celou problematiku metodologicky podchytit, především pak kriticky zhodnotit dosavadní obecné použití termínu sňatková politika a odlišit ho od politiky dynastické (resp. rodinné). To je následně východiskem pro definici pojmu, který je dále zkoumán jako jeden z nástrojů moci, jenž politicky využívá možnosti vzniku nového, uměle vybudovaného a prakticky nezrušitelného příbuzenského pouta. Manželství bylo vždy jakýmsi příslibem společné budoucnosti, a to nejen v romantickém, ale i v ryze praktickém smyslu. Nešlo jen o svazek muže a ženy, jak jej často vnímáme dnes, jednalo se v podstatě o svazek celých rodin. Ačkoli manželství mohla být uzavírána z nějakých objektivních důvodů, vždy je třeba vycházet z toho, že nebyla jen nějakým okamžitým řešením. Pro pochopení středověké společnosti a politické situace je proto nezbytné věnovat při výzkumu manželství pozornost jeho důsledkům. Sňatková politika rodu skutečně nekončila svatebním obřadem. Tato studie proto shrnuje na základě analýzy dostupných pramenů životní osudy poslední princezny lucemburského rodu, její význam v tomto procesu a to, jak zásadní byly kontakty žen s příbuznými. Vzhledem k...