Memories of an Aegean Borderscape: Belonging to Imvros (Gökçeada/Ίμβρος)

Abstract

Zoning in on the Aegean island of Imvros - Gökçeada in Turkish and Ίμβρος in Greek - this thesis deploys the developing 'borderscape' lens to explore socio-political myths of belonging linked to processes of diaspora creation and return. By tracing diverse 'borderscaping' practices which have occurred on Imvros since its post-WWI cession to the newly-created Turkish nation- state and the exemption of its Greek-speaking inhabitants from the 1923 Greco-Turkish population exchange, it highlights a substantial shift between 'hegemonic borderscape' and 'counter-hegemonic borderscape' eras occurring on the island roughly in the early 1990s. Whereas the 'hegemonic borderscape' era is linked to the multifaceted impact(s) of Turkish nation-building on the forced displacement of Imvros' Greek-speaking inhabitants - and thus the parallel creation of the Imvriot diaspora - primarily between the 1960s and 1980s, the 'counter-hegemonic borderscape' era is instead linked to the unfolding diasporic return movement which has been partaken in by some members of the Imvriot diaspora since the early 1990s. Data for this thesis also draws on 42 interviews and 33 mental maps collected from first, second and third-generation members of the Imvriot diaspora who agreed to participate in a grounded theory ethnography conducted in...

Tato disertační práce se zaměřuje na ostrov Imvros v Egejském moři - turecky Gökçeada a řecky Ίμβρος - a využívá rozvíjející se "hraniční krajinu" ke zkoumání sociálně-politických mýtů příslušnosti spojených s procesy vzniku a návratu diaspory. Sledováním rozmanitých úprav hraniční oblasti ("borderscaping practices"), k nimž na ostrově Imvros docházelo od jeho postoupení nově vzniklému tureckému národnímu státu po první světové válce a osvobození jeho řecky mluvících obyvatel od řecko-turecké výměny obyvatelstva v roce 1923, poukazuje na podstatný posun mezi "hegemonickou hraniční krajinou" a "proti-hegemonickou hraniční krajinou", k němuž na ostrově došlo zhruba na počátku 90. let 20. století. Zatímco éra "hegemonické hraniční krajiny" je spojena s mnohostranným dopadem (dopady) tureckého budování národa na nucené vysídlení řecky mluvících obyvatel Imvrosu - a tím i na paralelní vytvoření imvrijské diaspory - především mezi 60. a 80. lety 20. století, éra "proti-hegemonické hraniční krajiny" je naopak spojena s rozvíjejícím se hnutím za návrat diaspory, kterého se od počátku 90. let 20. století účastní někteří členové imvrijské diaspory. Podklady pro tuto práci tvoří také 42 rozhovorů a 33 kreslených map získaných od příslušníků první, druhé a třetí generace imvriotské diaspory, kteří souhlasili s účastí...