Hybridity, Authenticity, and New Media: Video Game Development and Gaming Cultures in Iran and the Arab World

Abstract

Počítačové hry jsou médium, které konzumují miliony hráčů na celém světě, a které má rostoucí globální ekonomický a kulturní význam. Přesto zůstávají z hlediska vědeckého výzkumu opomíjené a jejich širší společenské, ekonomické a politické aspekty nejsou dostatečně prozkoumány. To platí zejména pro vývoj počítačových her a herní kultury mimo tradiční centra herního průmyslu. Předložená habilitační práce kriticky analyzuje médium počítačových her v Íránu a arabských zemích a zkoumá širší politické, sociální a kulturní aspekty jejich vývoje. Zaměřuje se zejména na historii a současný stav herní kultury, teoretické a metodologické aspekty výzkumu her, procedurální aspekty reprezentace ve hrách, formování herních komunit a roli počítačových her v kulturní hybridizaci. Práce přináší unikátní a ucelený vhled do dosud neprobádané problematiky a mapuje hlavní trendy, které odlišují vývoj počítačových her v tomto regionu od vývoje v Evropě a USA. Práce vychází z terénního výzkumu v Íránu, Egyptě, Sýrii, Libanonu, Kataru a Spojených arabských emirátech, analýzy arabských a íránských her, rozhovorů s místními vývojáři a analýzy sociálních sítí. Součástí práce je předložení nové metody analýzy počítačových her, která umožňuje formální zobrazení a analýzu procedurální reprezentace. Stěžejním argumentem habilitační práce je tvrzení, že počítačové hry nejsou většinou tvůrců v arabském světě a Íránu vnímány neutrálně, ale jako persvazivní médium mající zásadní význam pro formování postojů mladé generace. Íránští a arabští herní designéři jsou přesvědčeni, že Blízký východ a jejich vlastní kultura jsou v západních hrách schematizovány, a navrhují vlastní hry tak, aby přinášely „autentický“ obraz íránské a arabské historie a kultury. Zároveň však ve svých hrách imitují herní mechaniky a systémy pravidel západních her. Dochází tak ke kulturní hybridizaci, kdy jsou blízkovýchodní hry „autentické“ na úrovni příběhu a vizuálního zpracování, nicméně globalizované na úrovni herních mechanik a procedurality. Místní politické a náboženské autority vnímají počítačové hry jako důležitou součást kulturní války se Západem a snaží se regulovat jejich obsah. Proto podporují vývoj her, které mají v mladé generaci posílit národní a islámskou identitu. Vývoj her v arabském světě a Íránu je tak místem střetu mnoha zájmů, kde na sebe narážejí umělecké vize tvůrců her, ekonomické zájmy vydavatelů a kulturní politika státních a náboženských autorit. Výsledkem je mnohovrstevnatý prostor kulturní produkce, kde díky státní podpoře paradoxně vznikají i nezávislé hry, které jsou subverzivní vůči oficiálně propagované identitě a „autenticitě“. Předložená práce přináší nové empirické poznatky, zasazuje je do širšího teoretického rámce studií nových médií a představuje ucelený soubor metod pro zkoumání herního procedurálního obsahu.