Zobrazit minimální záznam

dc.creatorŠtefan, Ivo
dc.date.accessioned2024-06-25T12:03:34Z
dc.date.available2024-06-25T12:03:34Z
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/190310
dc.description.abstractVybrané studie věnované různým aspektům raně středověkých států ve střední Evropě vytváří tři tematické okruhy: (I) První tři texty jsou zaměřeny na analýzu socioekonomických struktur a dynamiku proměn raně středověkých společností na našem území v širším srovnávacím kontextu. (1) První studie se pokouší na základě archeologických a písemných pramenů a kulturně-antropologických konceptů uchopit základní principy „fungování“ Velké Moravy. Na základě toho nabízí také novou interpretaci příčin jejího zániku. (2) V pozadí vzniku druhého textu stála otázka, jaký vliv měla Velká Morava na podobu vznikajícího českého přemyslovského knížectví. Analyzuje tedy fenomén kulturní změny a model „států středoevropského typu“. (3) Nejrozsáhlejší text celé práce je věnován diachronnímu vývoji v jádru Čech od 6. do počátku 13. století. Jedním z hlavních témat je složitá proměna nevelkého zárodečného politického teritoria prvních Přemyslovců s řadou opevněných center v hospodářské zázemí vrcholně středověké metropole Čech. (II) Druhý oddíl tematizuje různé aspekty konverze elit a následné christianizace dalších společenských skupin, které šly ruku v ruce s politickou centralizací. (4) Otevírá ho přehledový text, který sumarizuje základní etapy těchto procesů ve střední a východní Evropy a přináší ucelený aktuální bibliografický přehled. (5) Druhý text se soustředí na problém (ne)postihnutelnosti předkřesťanských náboženských systémů v archeologických pramenech a na úvodní etapu přijetí křesťanství v přemyslovských Čechách. Základní principy konverze elit se pokouším srovnat s dalšími evropskými regiony. (6) Poslední kapitola zkoumá dynamiku prosazování křesťanství v běžných agrárních komunitách. Vychází z předpokladu, že hlavní podmínkou christianizace venkova byla dostatečně hustá síť lokálních kostelů zajišťujících dostupnou a pravidelnou duchovní péči. (III) Třetí oddíl práce je věnován nejnižším příčkám sociálního spektra raně středověkých společenství v Čechách a na Moravě – otroků, nesvobodným, příp. lidem na okraji. (7) První z textů sumarizuje poznatky o socioprávním postavení nesvobodných a jejich proměnách a ekonomickém významu jejich práce. V další části pak podrobuje kritickému rozboru tezi o klíčovém významu „mezinárodního“ obchodu s otroky pro formování raného státu prvních Přemyslovců. (8) Poslední studie nahlíží na problematiku z archeologické perspektivy a analyzuje fenomén pohřbů, které se vymykají převládajícímu kánonu. Na základě jednoduchých statistických analýz dospívá k závěru, že se výrazně vázaly na centrální lokality a pravděpodobně je můžeme spojit především s lidmi vytrženými ze sítě stabilních příbuzenských vazeb.cs
dc.languageČeštinacs
dc.titlePočátky států a křesťanství v raně středověké střední Evropě: Archeologie – historie – sociální modelycs
dc.typehabilitační prácecs_CZ
dcterms.dateAccepted2024-01-18
dc.contributor.refereeKouřil, Pavel
dc.contributor.refereeWihoda, Martin
dc.contributor.refereeMatla, Marzena
thesis.degree.disciplineArcheologiecs
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs
uk.author.affiliationUnivezita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro archeologiics
uk.habilitation-board.chairmanMacháček, Jiří
uk.habilitation-board.memberPiekalski, Jerzy
uk.habilitation-board.memberŽemlička, Josef
uk.habilitation-board.memberNováček, Karel
uk.habilitation-board.memberKvětina, Petr
uk.abstract.csVybrané studie věnované různým aspektům raně středověkých států ve střední Evropě vytváří tři tematické okruhy: (I) První tři texty jsou zaměřeny na analýzu socioekonomických struktur a dynamiku proměn raně středověkých společností na našem území v širším srovnávacím kontextu. (1) První studie se pokouší na základě archeologických a písemných pramenů a kulturně-antropologických konceptů uchopit základní principy „fungování“ Velké Moravy. Na základě toho nabízí také novou interpretaci příčin jejího zániku. (2) V pozadí vzniku druhého textu stála otázka, jaký vliv měla Velká Morava na podobu vznikajícího českého přemyslovského knížectví. Analyzuje tedy fenomén kulturní změny a model „států středoevropského typu“. (3) Nejrozsáhlejší text celé práce je věnován diachronnímu vývoji v jádru Čech od 6. do počátku 13. století. Jedním z hlavních témat je složitá proměna nevelkého zárodečného politického teritoria prvních Přemyslovců s řadou opevněných center v hospodářské zázemí vrcholně středověké metropole Čech. (II) Druhý oddíl tematizuje různé aspekty konverze elit a následné christianizace dalších společenských skupin, které šly ruku v ruce s politickou centralizací. (4) Otevírá ho přehledový text, který sumarizuje základní etapy těchto procesů ve střední a východní Evropy a přináší ucelený aktuální bibliografický přehled. (5) Druhý text se soustředí na problém (ne)postihnutelnosti předkřesťanských náboženských systémů v archeologických pramenech a na úvodní etapu přijetí křesťanství v přemyslovských Čechách. Základní principy konverze elit se pokouším srovnat s dalšími evropskými regiony. (6) Poslední kapitola zkoumá dynamiku prosazování křesťanství v běžných agrárních komunitách. Vychází z předpokladu, že hlavní podmínkou christianizace venkova byla dostatečně hustá síť lokálních kostelů zajišťujících dostupnou a pravidelnou duchovní péči. (III) Třetí oddíl práce je věnován nejnižším příčkám sociálního spektra raně středověkých společenství v Čechách a na Moravě – otroků, nesvobodným, příp. lidem na okraji. (7) První z textů sumarizuje poznatky o socioprávním postavení nesvobodných a jejich proměnách a ekonomickém významu jejich práce. V další části pak podrobuje kritickému rozboru tezi o klíčovém významu „mezinárodního“ obchodu s otroky pro formování raného státu prvních Přemyslovců. (8) Poslední studie nahlíží na problematiku z archeologické perspektivy a analyzuje fenomén pohřbů, které se vymykají převládajícímu kánonu. Na základě jednoduchých statistických analýz dospívá k závěru, že se výrazně vázaly na centrální lokality a pravděpodobně je můžeme spojit především s lidmi vytrženými ze sítě stabilních příbuzenských vazeb.cs


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV