Čtenářské sebepojetí a subjektivní zkušenost tzv. nečtenářů v 5. ročníku ZŠ

Abstract

Diplomová práce se zabývá žáky, kteří jsou z pohledu dospělých (učitelé, rodiče) klasifikováni jako nečtenáři. V kreativním kvalitativním výzkumu vedeném formou rozhovoru odpovídali žáci pátých tříd (N = 18) na otázky týkající se textů, které čtou, nebo naopak nečtou, a dále na otázky mapující jejich postoje ke čtení, čtenářské preference a návyky. Kvantitativně- kvalitativní analýzou odpovědí bylo zjišťováno, jaké typy textů žáci čtou, jaký mají vztah k četbě a dále jaké jsou pocity, které čtení v participantech vyvolává. Jedním z cílů také bylo zjistit, které faktory a osoby ovlivňují čtenářské sebepojetí těchto žáků. Práce by mohla být přínosná pro studenty učitelství českého jazyka a literatury, ale také stávající učitele českého jazyka a literatury, neboť poskytuje vhled do uvažování o čtení a do čtenářských zájmů žáků, pro které by učitelova pomoc a pochopení mohlo představovat zásadní roli na cestě ke čtenářství, neboť má-li být pedagog průvodcem, pak je nezbytným předpokladem pochopení těch, které provází.

The thesis focuses on students who are classified by adults (teachers, parents) as non-readers. In a creative qualitative research conducted through interviews, fifth-grade students (N = 18) responded to questions regarding the texts they read or do not read, mapping their attitudes towards reading, reading preferences, and habits. Through quantitative-qualitative analysis of the responses, it was investigated what types of texts students read, what their relationship to reading is, and further, what feelings reading evokes in the participants. One of the goals was also to identify which factors and individuals influence the reading self-concept of these students. The work could be beneficial for students of Czech language and literature teaching, as well as current Czech language and literature teachers, as it provides insight into the thinking about reading and reading interests of students, for whom the teacher's assistance and understanding could play a crucial role in the path to literacy, because if the teacher is to be a guide, then understanding those they accompany is an essential prerequisite.