Understanding NATO's Intervention in Non-Member States: The Case of Operation Kosovo Force

Abstract

The master's thesis deals with the issue of the North Atlantic Treaty Organization's (NATO) out-of-area interventions, specifically focusing on the case of NATO's intervention in Kosovo in 1999. The alliance's decision to intervene against severe violations of human rights in Kosovo despite the lack of a legal mandate to do so was criticized heavily by the international community. This thesis aims to examine the narratives NATO used to justify its involvement in Kosovo. By adopting a theoretical framework of social constructivism, the research aims to examine the role of two constructivist concepts, collective identity and international norms, in the alliance's decision to intervene. To do so, the thesis adopts a discourse-historical approach (DHA) to critical discourse analysis, as established by Reisigl and Wodak (2009). This approach emphasizes the significance of the social, political, and historical context of discourse practices. By adopting the DHA, the thesis seeks to uncover the discursive strategies employed by the alliance to justify and legitimize the intervention in Kosovo. The research is conceived as a case-specific qualitative analysis, which is divided into two sections. The first section deals with the correlation between changes in the official discourse in NATO and the...

Tato diplomová práce se zabývá problematikou intervencí Severoatlantické aliance (NATO) mimo její oblast působnosti, s konkrétním zaměřením se na případ intervence NATO v Kosovu v roce 1999. Rozhodnutí aliance zasáhnout proti vážnému porušování lidských práv v Kosovu i přes absenci legálního mandátu bylo značně kritizováno mezinárodní komunitou. Tato práce si klade za cíl zkoumat narativy, které NATO použilo k ospravedlnění svého zapojení se v konfliktu v Kosovu. Vybraným teoretickým konceptem práce je sociální konstruktivismus. S využitím konstruktivistických konceptů kolektivní identity a mezinárodních norem se diplomová práce zaměřuje na výzkum rozhodnutí NATO k intervenci přistoupit. Za tímto účelem práce využívá diskurzivně-historický přístup ke kritické analyze diskurzu tak, jak jej definovali Reisigl a Wodak (2009). Tento přístup zdůrazňuje význam sociálního, politického a historického kontextu pro studium diskurzu. Práce využívá tento přístup s cílem odkrýt diskurzivní strategie aliance využité k ospravedlnění a legitimizaci intervence v Kosovu. Analytická část práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá korelací mezi změnami v oficiálním diskurzu NATO a změnami v mezinárodní normě lidských práv. Druhá část analýzy se zabývá rolí kolektivní identity NATO v diskurzu jednotlivých...