Ragtime performance practice and piano technique

Abstract

Při hledání literatury zabývající se tématem využití ragtimu pro pedagogické účely dojdeme k závěru, že takové literatury je pomálu. V této práci se snažím obhájit ragtime jako ideální výukový materiál pro rozvoj hudebnosti, a to jak z hlediska nástrojového mistrovství (klavírní techniky), tak z hlediska klíčových pojmů hudební teorie. V souvislosti s klavírní technikou poskytuje ragtime vynikající základ pro klávesovou geografii prostřednictvím skoků levé ruky. Melodický materiál je jednoduchý, většinou se v něm vyskytuje pouze jeden hlas. Rytmický jazyk je dostatečně přímočarý na to, aby bylo možné na jeho základě učit studenty dělení taktů, hodnoty not a tečkovaný rytmus. Na pokročilejších úrovních je materiál velmi dobře čitelný díky krokovému pohybu a pentatonickým vzorcům spolu s předvídatelnou strukturou frází. Z hlediska improvizace poskytuje základ, který lze využít pro jednoduché improvizační pokusy v rámci prostého, opakujícího se rytmu. Co se týče teorie je ragtime ideálním prostředkem pro výuku hudební forem, která může probíhat prostřednictvím rozboru partitur a poslechových aktivit. Tato práce zkoumá prvky interpretační praxe ragtimu a nuancí, které existují v provedení této hudby. Na příkladu děl Scotta Joplina analyzuji různé nahrávky a jejich interpretačními styly. Zaměřuji se...