Hirudoterapie - historie a současnost, benefity a rizika

Abstract

The origin of hirudotherapy is dated to ancient times, when the use of leeches replaced other methods of blood-letting. In the 19th century there was a significant increase in the use of leeches, mostly in France and in Russia. Unlike therapy in the past, nowadays, therapy is being performed under strict hygienic conditions and there are clearly defined contraindications that select which patients are not allowed to participate in treatment. The risks of hirudotherapy include - infection with the bacteria Aeromonas spp., allergic reactions, and longlasting bleeding. However, hirudotherapy has had successful results in the treatment of chronic and life-threatening abnormalities, including cardiovascular problems, cancer and metastasis. Treatment with leeches is most commonly used in plastic surgery, microsurgery and veterinary practice. Leeches of the genus Hirudo, which are hematophagous vertebrate ectoparasites, are used for therapy. The saliva of leeches contains more than 200 peptides and proteins, the most important for our use are those with antithrombotic, anticoagulant and antibacterial effects. The components contained in the saliva prevent the development of complications during active sucking on the host. Key words: Hirudotherapy, leeches, Hirudo medicinalis, saliva, bacteria Aeromonas...

Počátky hirudoterapie sahají do starověku, kdy použití pijavic nahradilo ostatní způsoby pouštění žilou. V 19. století byl výrazný nárůst používání pijavic, nejvíce ve Francii a v Rusku. Oproti terapii v minulosti probíhá terapie v současnosti za přísných hygienických podmínek a jsou jasně dané kontraindikace, které selektují, kteří pacienti se ne/smějí terapie zúčastnit. Mezi rizika hirudoterapie patří: infekce bakterií Aeromonas spp., alergické reakce a přetrvávající krvácení. Avšak přesto má hirudoterapie úspěšné výsledky při léčbě chronických a život ohrožujících abnormalit, mezi které patří např. kardiovaskulární problémy, rakovina a metastázy. Léčba pomocí pijavic se nejčastěji využívá v plastické chirurgii, mikrochirurgii a ve veterinární praxi. Na terapii se využívají pijavice rodu Hirudo, což jsou hematofágní ektoparazité obratlovců. Sliny pijavic obsahují více než 200 peptidů a proteinů, přičemž pro naše využití jsou nejdůležitější ty s antitrombotickými, antikoagulačními a antibakteriálními účinky. Složky obsažené ve slinách brání vzniku komplikací během aktivního sání na hostiteli. Klíčová slova: Hirudoterapie, pijavice, Hirudo medicinalis, sliny, bakterie Aeromonas spp., krev