Diverzita, rozšíření a ekologie nivikolních hlenek

Abstract

Nivicolous slime moulds (Myxomycetes) are a relatively understudied group of organisms belonging to Amoebozoa, which have adapted to melting snow environment. These species form fruiting bodies behind melting snowbanks on sites with long-lasting snow cover. Nivicolous myxomycetes have adapted to extreme environments associated with low temperatures and high humidity. They show the ability to survive and reproduce rapidly even in this relatively unstable environment. Based on available data, it is clear that nivicolous species are globally widespread montane element, although their detailed distribution patterns are not yet fully known. About 100 species have been described so far, but many of them appear to be species complexes of cryptic species. The occurrence of nivicolous myxomycetes is conditioned by three factors: the timing of the snow cover, the stability of the snow cover and its sufficient strength as protection against frost. Although they are mostly found at altitudes between 1500-2500 m a. s. l., these species are being found in lowland areas as well. This work focuses on their phylogenetic position and diversity, the conditions affecting their occurrence, special adaptations and ecological significance. The work emphasizes their importance as a soil component and highlights the need...

Nivikolní hlenky (Myxomycetes) jsou relativně málo prozkoumaná skupina organismů patřících do skupiny Amoebozoa, která se adaptovala na prostředí tajícího sněhu. Tyto druhy tvoří plodnice za odtávajícími sněhovými poli na lokalitách s dlouho vytrvávající sněhovou pokrývkou. Nivikolní hlenky se adaptovaly na extrémní prostředí spojené s nízkými teplotami a vysokou vlhkostí. Jsou schopné přežít a rychle se rozmnožovat i v tomto relativně nestabilním prostředí. Na základě dostupných zdrojů je zřejmé, že jsou nivikolní druhy celosvětově rozšířený horský prvek, i když jejich detailní rozšíření je v mnoha případech neznámé. Dosud bylo popsáno asi 100 druhů, avšak mnoho z nich se zdá být spíše druhovými komplexy kryptických druhů. Výskyt nivikolních hlenek je podmíněn třemi základními faktory: načasování sněhové pokrývky, stabilita sněhové pokrývky až do skončení mrazů a její dostatečná mocnost jako ochrana před mrazy. Přestože těžiště jejich výskytu je v nadmořské výšce mezi 1500-2500 m n. m., nálezy těchto druhů jsou čím dál častěji také z nížinných oblastí. Tato práce se věnuje jejich fylogenetickému postavení a diversitě, podmínkám ovlivňujícím jejich výskyt, speciálním adaptacím a ekologickému významu. Práce zdůrazňuje jejich význam jakožto půdní složky a poukazuje na potřebu dalších studií pro lepší...