Chemical reactivity through the lens of traditional and non-traditional concepts
Chemická reaktivita z pohledu tradičních a netradičních konceptů
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/194855Identifikátory
SIS: 218851
Kolekce
- Kvalifikační práce [20091]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Rulíšek, Lubomír
Oponent práce
Heyda, Jan
Straka, Michal
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Modelování chemických vlastností nano- a biostruktur
Katedra / ústav / klinika
Katedra fyzikální a makromol. chemie
Datum obhajoby
18. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
elektronová struktura, redoxní a acidobasické vlastnosti, katalýza, reaktivita, reakční selektivita, teoretická bio(an)organická chemie, DFT výpočty, klastrové modely, mononukleární a polynukleární komplexy přechodných kovů, teorie tranzitních stavůKlíčová slova (anglicky)
electronic structure properties, redox and acidobasic properties, catalysis, reactivity, selectivity, theoretical bio(in)organic chemistry, DFTcalculations, cluster models, mononuclear and polynuclear transition metal complexes, transition state theoryCílem diplomové práce je pochopení chemické reaktivity ve vybraných oblastech bioanorganické a (bio)organické chemie a to s použitím tradiční teorie tranzitního stavu (TTS), tak i přístupů jdoucích za tuto teorii. Konkrétně v této práci uvádím dvě studie - jednu, která se opírá převážně o TTS při řešení faktorů řídící metanogenezi a jednu ilustrující chemický případ, který nelze řešit v rámci TTS a pro jehož pochopení jsem použila teorerický nástroj, na jehož vývoji jsem se podílela. Cílem mého prvního projektu bylo porozumět katalytické schopnosti koenzymu F430 při tvorbě metanu s důrazem na jeho srovnání se čtyřmi biosyntetickými prekurzory a to za účelem získání věrohodného pohledu na evoluční hnací sílu, jež utváří biokatalytickou způsobilost F430 směrem k tvorbě CH4. V přírodě je produkce metanu usnadněna klíčovým enzymem metyl- koenzym M reduktázou (MCR). MCR katalyzuje reakci mezi koenzymy M a B (H3C-SCoM a CoBS-H) vedoucí na metan a heterodisulfidický produkt. Aktivní místo tohoto enzymu hostí kofaktor F430, v jehož středu se nachází redoxně aktivní ion niklu. Ústřední částí reakčního mechanismu je pak redukční štěpení vazby H3C-S v koenzymu M zprostředkované ionem niklu a uvolňující metylový radikál, jenž v následujícím kroku stěpí vazbu S-H v koenzymu B za vzniku metanu. Navzdory...