Poezie jako riziko a odvaha

Abstract

Bakalářská práce analyzuje literárně-historický kontext české poezie 20. a 30. let 20. století. V první řadě se zaměřuje na vývoj literatury po tragické zkušenosti první světové války a s ní spojený poválečný kulturní vývoj. Zvláštní pozornost je také věnována tzv. "generační diskusi" o autonomii umění a poezie zejména. V bakalářské práci půjde o pokus odpovědět na otázku, jak se tato "obhajoba" autonomie básnictví promítá do poetiky básníků, reagujících na poetismus a hledajících básnický jazyk, jímž by vyjádřili složitost skutečnosti tohoto období. Zdá se, že v poezii básníků jako František Halas, Vladimír Holan nebo Josef Hora dochází v této době k "metapoetickému obratu", provázenému soustředěností na "slovo jako takové", kdy se do popředí dostává reflexe psaní básně, jejího účinku a její hodnoty, tedy produkčně i recepčně estetické hledisko. To je u zmíněných básníků spojeno s otázkou, jak vyslovit životní pocit člověka ve světě, který právě prošel šokující zkušeností světové války, a především, jako vyslovit vědomí, že naše bytí je "bytím k smrti". Klíčová slova: první světová válka, poetismus, generační diskuse, poezie, František Halas, Vladimír Holan, Josef Hora, poetika, téma slova, motiv smrti

The thesis analyzes the literary-historical context of Czech poetry of the 1920s and 1930s. First and foremost, it focuses on the development of literature after the tragic experience of the First World War and the post-war cultural development. Special attention is paid to the so-called "generational discussion" about the autonomy of art and poetry in particular. The tesis attempts to answer the question of how this "defense" of the autonomy of poetry is reflected in the poetics of poets who react to poetism and look for poetic language to express the complexity of the reality of this period. It appears that in the poetry of poets such as František Halas, Vladimír Holan or Josef Hora, a "metapoetic turn" takes place at this time, accompanied by a focus on the "word as such". The reflection on the writing of the poem, its effect and its value comes to the fore, i.e. production and reception aesthetic perspective. This is connected with the question of how to express the feeling of life of a person in a world immediately after the shocking experience of a world war, and above all, how to express the awareness that our being is a "being-towards- death". Keywords: First World War, poetism, generation discussion, poetry, František Halas, Vladimír Holan, Josef Hora, poetics, word, death