Sustainability of sanitation change in rural Ethiopia

Abstract

Přístup k bezpečným záchodům, která hygienicky zachycují a zpracovávají lidské výkaly a moč (bezpečná sanitace), je nezbytný pro veřejné zdraví a socioekonomický rozvoj. Míra tohoto přístupu se liší mezi jednotlivými zeměmi i v souvislosti s úrovní jejich rozvoje. Země v jihovýchodní Asii a subsaharské Africe mají v tomto ohledu nízké pokrytí. Ačkoliv je tato problematika mezi prioritami globálních rozvojových strategií, většina těchto zemí se stále nedokáže s danými výzvami adekvátně vypořádat a zaostává v plnění deklarovaných cílů. Etiopie patří mezi země, které si v tomto ohledu (a v plnění sanitačních cílů stanovených v rámci Udržitelných cílů rozvoje - SDGs) vedou nejhůře. Zejména díky intervencím zahrnutým do tzv. Národního programu rozšíření zdravotní péče (Health Extension Programme) sice došlo k významnému snížení počtu lidí bez přístupu k záchodu, ale stalo se tak díky rozšíření záchodů, které nesplňují základní hygienické normy. Existují proto obavy, že pokud nebude bude docházet ke zlepšování kvality těchto zařízení, přijdou prostředky investované do daných intervencí vniveč. To bylo motivací pro tuto disertační práci, která zkoumá překážky a faktory podmiňující udržitelnost změn sanitačních poměrů ve venkovských oblastech jižní Etiopie. Využívá pro to kvantitativní a kvalitativní...