Zobrazit minimální záznam

The reception of antiquity in the poetry of Jiří Karásek ze Lvovic (in comparison with Stanislav Kostka Neumann)
dc.contributor.advisorVojvodík, Josef
dc.creatorSirovátka, Štěpán
dc.date.accessioned2017-04-19T12:16:24Z
dc.date.available2017-04-19T12:16:24Z
dc.date.issued2010
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/21688
dc.description.abstractKonec devatenáctého století je v evropském umění charakterizován poměrně výrazným návratem k antice. Tato práce zkoumá recepci a aktualizaci antické tradice na básnickém materiálu Jiřího Karáska ze Lvovic a Stanislava Kostky Neumanna. Raná, dekadentní fáze Karáskovy tvorby je charakterizována jako model daidalsko-dionýský, dekadentní poezie Neumannova jako model dionýsko-daidalský a druhé stadium Karáskova básnického díla, poznamenané klasicizujícími tendencemi, jako model apolinský. Tyto modely recepce jsou chápány jako komplementární. Jako interpretační klíč ke všem třem modelům jsou zvoleny Hockeho a Curtiova teorie velkého manýrismu, tedy střídání manýristických a klasických epoch v evropských kulturních dějinách, a Nietzscheho dichotomie klasické antiky coby kombinace prvku dionýského a prvku apolinského. Neomanýristická interpretace Karáskova díla je pak podpořena interpretací dekadentní poetiky jako nové gnóze, byť svérázně recipované. Recepci antiky tu tak můžeme chápat velmi široce jako hledání společného kořene, kulturní či antropologické konstanty vedoucí napříč dějinami, nikoli striktně jako pouhé přejímání antických motivů.cs_CZ
dc.description.abstractThe end of the nineteenth century is in European art clearly marked with the return to antiquity. This work deals with the reception and reevaluation of the ancient tradition within the poetic work of Jiří Karásek ze Lvovic and Stanislav Kostka Neumann. The early, decadent, period of Karásek's work is characterized as a Daedalic-Dionysian model, Neumann's decadent poetry as a Dionysian-Daedalic model and the second period of Karásek's work, marked with a classicizing tendency, as an Apollonian model. These models of reception are considered complementary. As an interpretation clue to all three models the author has chosen Hocke's and Curtius' theory of a Great Mannerism, i. e. changing of manneristic and classic periods in European cultural history, and Nietzsche's dichotomy of classical antiquity as a combination of Dionysian and Apollonian element. The neomanneristic interpretation of Karásek's work is supported by the interpretation of the decadent poetics as a new gnosis, although peculiarly reciped. Therefore, in this case, reception of antiquity may be viewed very broadly as a search for a common root, a cultural or anthropological constant extending through history; not strictly as a plain reception of ancient motifs.en_US
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleRecepce antiky v básnickém díle Jiřího Karáska ze Lvovic (ve srovnání se Stanislavem Kostkou Neumannem)cs_CZ
dc.typediplomová prácecs_CZ
dcterms.created2010
dcterms.dateAccepted2010-02-01
dc.description.departmentDepartment of Czech and Comparative Literatureen_US
dc.description.departmentÚstav české literatury a komparatistikycs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.identifier.repId80564
dc.title.translatedThe reception of antiquity in the poetry of Jiří Karásek ze Lvovic (in comparison with Stanislav Kostka Neumann)en_US
dc.contributor.refereeMerhaut, Luboš
dc.identifier.aleph001218514
thesis.degree.nameMgr.
thesis.degree.levelmagisterskécs_CZ
thesis.degree.disciplineČeský jazyk a literatura - Latinacs_CZ
thesis.degree.disciplineCzech Language and Literature - Latin Studiesen_US
thesis.degree.programFilologiecs_CZ
thesis.degree.programPhilologyen_US
uk.thesis.typediplomová prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav české literatury a komparatistikycs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Department of Czech and Comparative Literatureen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csČeský jazyk a literatura - Latinacs_CZ
uk.degree-discipline.enCzech Language and Literature - Latin Studiesen_US
uk.degree-program.csFilologiecs_CZ
uk.degree-program.enPhilologyen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csKonec devatenáctého století je v evropském umění charakterizován poměrně výrazným návratem k antice. Tato práce zkoumá recepci a aktualizaci antické tradice na básnickém materiálu Jiřího Karáska ze Lvovic a Stanislava Kostky Neumanna. Raná, dekadentní fáze Karáskovy tvorby je charakterizována jako model daidalsko-dionýský, dekadentní poezie Neumannova jako model dionýsko-daidalský a druhé stadium Karáskova básnického díla, poznamenané klasicizujícími tendencemi, jako model apolinský. Tyto modely recepce jsou chápány jako komplementární. Jako interpretační klíč ke všem třem modelům jsou zvoleny Hockeho a Curtiova teorie velkého manýrismu, tedy střídání manýristických a klasických epoch v evropských kulturních dějinách, a Nietzscheho dichotomie klasické antiky coby kombinace prvku dionýského a prvku apolinského. Neomanýristická interpretace Karáskova díla je pak podpořena interpretací dekadentní poetiky jako nové gnóze, byť svérázně recipované. Recepci antiky tu tak můžeme chápat velmi široce jako hledání společného kořene, kulturní či antropologické konstanty vedoucí napříč dějinami, nikoli striktně jako pouhé přejímání antických motivů.cs_CZ
uk.abstract.enThe end of the nineteenth century is in European art clearly marked with the return to antiquity. This work deals with the reception and reevaluation of the ancient tradition within the poetic work of Jiří Karásek ze Lvovic and Stanislav Kostka Neumann. The early, decadent, period of Karásek's work is characterized as a Daedalic-Dionysian model, Neumann's decadent poetry as a Dionysian-Daedalic model and the second period of Karásek's work, marked with a classicizing tendency, as an Apollonian model. These models of reception are considered complementary. As an interpretation clue to all three models the author has chosen Hocke's and Curtius' theory of a Great Mannerism, i. e. changing of manneristic and classic periods in European cultural history, and Nietzsche's dichotomy of classical antiquity as a combination of Dionysian and Apollonian element. The neomanneristic interpretation of Karásek's work is supported by the interpretation of the decadent poetics as a new gnosis, although peculiarly reciped. Therefore, in this case, reception of antiquity may be viewed very broadly as a search for a common root, a cultural or anthropological constant extending through history; not strictly as a plain reception of ancient motifs.en_US
uk.file-availabilityV
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistikycs_CZ
dc.identifier.lisID990012185140106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV