Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 5.

Abstract

M. Beneš Souhrn Teoretická část práce je věnována polymeru chitosan a jeho derivátům, Podrobněji je charakterizována molekula polymeru, samostatně je popsána jeho rozpustnost a chemické modifikace. V další části je pojednána biokompatibilita a biodegradabilita chitosanu. Parametry elektrospiningu chitosanu tuto kapitolu uzavírají. Experimentální část je nejprve věnována stanovení vlhkosti ve vzorcích 3 rozdílných nanovlákenných membrán a jejich gravimetrickým změnám při uchovávání v exsikátoru. Vzorky membrán vážou vodu maximálně do 1,5% (m/m) a jsou navzájem málo odlišné. Druhá část kvantifikuje změny ve složení sytících vehikul, kterými byla provedena impregnace vzorků nanomembrán. Největší množství kofeinu adsorbovala membrána 3, a to v případě obou sytících médií. Následuje hodnocení množství kofeinu, které jsou testované membrány ze svého povrchu schopny uvolnit in vitro. V případě sycení membrán vodným roztokem kofeinu a suspenzí kofeinu je maximum následné liberace do akceptorové fáze dosaženo od 120. minuty. V případě ethanolického a chloroformového sytícího roztoku je maximální koncentrace uvolněného kofeinu dosaženo již do 40 minut. Vyhodnocení uvolnitelného množství kofeinu inkorporovaného do polymeru nanomembrán před zpracováním elektrospiningem je předmětem další kapitoly. Doba nutná pro...

M. Beneš Abstract The theoretical part of this work deals with chitosan polymer and its derivates. A polymer molecule is described in more detail, its solubility and chemical modifications are described separately. In the next part biocompatibility and biodegradability of chitosan are dealt with. Parameters of the electrospinning of chitosan end this chapter. The experimental part is first dedicated to the determination of aquosity in the samples of 3 different nanofiber membranes and to their gravimetric changes by keeping in the desiccator. The samples of membranes absorb water at the most up to 1,5% (m/m) and there is not a big difference among them. The second part quantifies changes in the composition of the saturated excipients which were used for the impregnation of the samples of nanomembranes. The highest amount of caffeine was absorbed by the membrane 3, namely in case of both saturating media. The evaluation of the amount of caffeine which the tested membranes are able to release from their surface in vitro follows. In case of the saturation of membranes by the aqueous solution of caffeine and by the caffeine suspension is the maximum of the subsequent liberation into the acceptor phase reached from the 120th minute. In case of the ethanolic and chloroform saturated solution is the maximal...