Egocentrický modul pro episodickou paměť

Abstract

V současnosti probíhá na poli kognitivní psychologie výzkum zabývající se tím, jak si človek pamatuje pozice objektu v prostředí - tedy jakou si vytváří mentální reprezentaci prostoru. Z experimentů vyplývá hypotéza, že si clovek nejspíše vytváří více mentálních reprezentací prostoru, které se liši přesností, rychlostí zapomínání a zasazením do konkrétního souřadného systému, tzv. referenčního rámce. V současné dobe ale není znám konkrétní mechanismus fungování takových reprezentací. Pokud víme, neexistuje ani žádný výpočetní model těchto jevu, který by mohl pomoci v pochopení významu jednotlivých reprezentací. Cílem této práce je rozšířit model episodické paměti vyvinutý na MFF UK o mechanismus vytváření prostorových reprezentací. Je zkoumáno, jaké reprezentace se vytvářejí a jaké z nich mají největší význam pro orientaci virtuální postavy. Model byl otestován na simulaci psychologického experimentu, jehož výsledky dokázal částecne predikovat. Neklade si ale za cíl přesné vysvětlení zkoumaných jevu. Jedná se spíše o začínající výzkum v oblasti, která zatím nebyla tímto způsobem zkoumána. Výsledky této práce mohou přispet k lepšímu pochopení mechanismu, kterým si lidé mentálne reprezentují polohy objektu, a zároven mohou být užitečné při navrhování robotů či autonomních agentů (botů) v počítačových hrách.

The present research in cognitive psychology concerns with the issue of how human beings remember positions of objects in space - and what mental representation of space they create. Scientists infer from experiments that human beings create several spatial representations which differ in accuracy and rate of forgetting and which are specified with respect to different spatial frames of reference. However, we do not know how exactly these representions work. As far as we know there is no computational model concerning with this issue, which would be useful for understanding of these representations. The goal of this work is to extend the model of episodic-like memory developed at MFF UK with a mechanism of creating spatial representations. We will examine how the representations are created and which representations are the most important for orientation of a human-like agent. The model was tested on simulations of a psychological experiment and it partially predicted its results. The goal of the model is not to give a full answer to this problem. It is supposed to be an attempt for starting research in the area which has not been researched this way yet. The results of this work may contribute to better understanding of how human beings represent positions of objects and it may be useful for designing...