Zobrazit minimální záznam

Molecular diagnostics of giant liver fluke (Fascioloides magna)
dc.contributor.advisorKašný, Martin
dc.creatorSiegelová, Veronika
dc.date.accessioned2017-04-21T03:01:01Z
dc.date.available2017-04-21T03:01:01Z
dc.date.issued2010
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/29860
dc.description.abstractFascioloides magna (motolice velká) je veterinárně významný endoparazitický helmint parazitující u řady obratlovců (primárně přežvýkavců), který svým hostitelům může působit vážné zdravotní problémy, jež často vedou až k jejich smrti. Místem definitivní lokalizace dospělců F. magna je jaterní tkáň hostitele, kde v pseudocystách dlouhodobě přežívají a produkují vajíčka. Vajíčka odchází z pseudocyst přes žlučovody do střeva a následně opouští tělo hostitele společně s trusem. Diagnostika fascioloidózy je doposud založena především na postmortálním vyšetření jater uhynulých hostitelů. Vhodnou alternativou mohou být některé přímé a nepřímé metody intravitální diagnostiky. S využitím těchto metod lze parazitózu prokázat buď na základě přímého nálezu vajíček v koprologickém materiálu hostitele - mikroskopicky, nebo nepřímo po izolaci parazitární DNA a následné PCR - molekulárně. Molekulárně diagnostické metody rovněž umožňují spolehlivé odlišení nákazy F. magna od dalších případných trematodóz (působených např. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).cs_CZ
dc.description.abstractFascioloides magna (giant liver fluke) is veterinary important endoparasitic helminth parasitizing in a number of vertebrate species (primarily in ruminants), causing them severe health problems, often leading to death. The F. magna adults are mostly localized in the liver tissue of the definitive hosts, where they survive in pseudocysts for a long time and produce eggs. The eggs are released from the pseudocysts via the bile ducts into the gut and then leave the host's body together with faeces. Up to now, the diagnostics of fascioloidosis is primarily based on the dissection of the host's liver. The direct and indirect intravital diagnostic methods could represent an appropriate alternative. Using the intravital diagnostic methods, the parasitosis can be revealed either directly (microscopically) - by discovering the eggs in the host's faeces or indirectly (molecularly) - by isolation of the parasite's DNA and the subsequent PCR. The molecular diagnostic methods also allow the reliable differentiation of F. magna infection from the other eventual trematodosis (caused by e.g. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).en_US
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakultacs_CZ
dc.titleMolekulární diagnostika motolice velké (Fascioloides magna)cs_CZ
dc.typebakalářská prácecs_CZ
dcterms.created2010
dcterms.dateAccepted2010-06-09
dc.description.departmentDepartment of Parasitologyen_US
dc.description.departmentKatedra parazitologiecs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Scienceen_US
dc.description.facultyPřírodovědecká fakultacs_CZ
dc.identifier.repId77877
dc.title.translatedMolecular diagnostics of giant liver fluke (Fascioloides magna)en_US
dc.contributor.refereeŠpakulová, Marta
dc.identifier.aleph001274880
thesis.degree.nameBc.
thesis.degree.levelbakalářskécs_CZ
thesis.degree.disciplineBiologiecs_CZ
thesis.degree.disciplineBiologyen_US
thesis.degree.programBiologiecs_CZ
thesis.degree.programBiologyen_US
uk.thesis.typebakalářská prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csPřírodovědecká fakulta::Katedra parazitologiecs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Science::Department of Parasitologyen_US
uk.faculty-name.csPřírodovědecká fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Scienceen_US
uk.faculty-abbr.csPřFcs_CZ
uk.degree-discipline.csBiologiecs_CZ
uk.degree-discipline.enBiologyen_US
uk.degree-program.csBiologiecs_CZ
uk.degree-program.enBiologyen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csFascioloides magna (motolice velká) je veterinárně významný endoparazitický helmint parazitující u řady obratlovců (primárně přežvýkavců), který svým hostitelům může působit vážné zdravotní problémy, jež často vedou až k jejich smrti. Místem definitivní lokalizace dospělců F. magna je jaterní tkáň hostitele, kde v pseudocystách dlouhodobě přežívají a produkují vajíčka. Vajíčka odchází z pseudocyst přes žlučovody do střeva a následně opouští tělo hostitele společně s trusem. Diagnostika fascioloidózy je doposud založena především na postmortálním vyšetření jater uhynulých hostitelů. Vhodnou alternativou mohou být některé přímé a nepřímé metody intravitální diagnostiky. S využitím těchto metod lze parazitózu prokázat buď na základě přímého nálezu vajíček v koprologickém materiálu hostitele - mikroskopicky, nebo nepřímo po izolaci parazitární DNA a následné PCR - molekulárně. Molekulárně diagnostické metody rovněž umožňují spolehlivé odlišení nákazy F. magna od dalších případných trematodóz (působených např. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).cs_CZ
uk.abstract.enFascioloides magna (giant liver fluke) is veterinary important endoparasitic helminth parasitizing in a number of vertebrate species (primarily in ruminants), causing them severe health problems, often leading to death. The F. magna adults are mostly localized in the liver tissue of the definitive hosts, where they survive in pseudocysts for a long time and produce eggs. The eggs are released from the pseudocysts via the bile ducts into the gut and then leave the host's body together with faeces. Up to now, the diagnostics of fascioloidosis is primarily based on the dissection of the host's liver. The direct and indirect intravital diagnostic methods could represent an appropriate alternative. Using the intravital diagnostic methods, the parasitosis can be revealed either directly (microscopically) - by discovering the eggs in the host's faeces or indirectly (molecularly) - by isolation of the parasite's DNA and the subsequent PCR. The molecular diagnostic methods also allow the reliable differentiation of F. magna infection from the other eventual trematodosis (caused by e.g. Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Paramphistomum cervi).en_US
uk.file-availabilityV
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra parazitologiecs_CZ
dc.identifier.lisID990012748800106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV