Voltametrické stanovení triclosanu na uhlíkové pastové elektrodě

Abstract

Bylo prostudováno voltametrické chování triclosanu na uhlíkové pastové elektrodě metodou diferenční pulzní voltametrie v prostředí Brittonova-Robinsonova pufru o různém pH a obsahu methanolu. Optimální pH Brittonova-Robinsonova pufru bylo stanoveno na pH 11. Množství methanolu ve vzorku nijak neovlivnilo stanovení. Akumulace na elektrodu zvýšila odezvu jen nevýrazně. Za optimálních podmínek byla stanovena mez detekce v destilované vodě na 1,2·10-7 mol dm-3 a říční vodě na 2,0·10-7 mol dm-3 triclosanu. Reálné vzorky byly proměřeny metodami diferenční pulzní voltametrie, vysokoúčinné kapalinové chromatografie se spektrofotometrickou detekcí v ultrafialové oblasti a spektrofotometricky. Tyto koncentrace byly porovnávány a byla posouzena použitelnost diferenční pulzní voltametrie na vzorky bez speciální předpřípravy. V některých případech tenzidy přítomné ve vzorcích znemožňovaly stanovení i v případě použití metody standardního přídavku.

Differential pulse voltammetry was used to study the behaviour of triclosan at a carbon paste electrode. The influence of various pH values of Britton-Robinson buffer and various amounts of methanol was studied. Optimal found value of pH was pH 11 and there was no difference in voltammetric signal in the media with various amounts of added methanol. Accumulation on the electrode surface was negligible and did not result in significant triclosan signal increase. The limit of detection of 1,2·10-7 mol dm-3 and the limit of quantification of 2,0·10-7 mol dm-3 triclosanwere found. Real samples were studied by differential pulse voltammetry, high-performance liquid chromatography and spectrophotometry. The results were compared and applicability of differential pulse voltammetry to real samples without special preparation step was evaluated. Surfactants present in samples obscured the voltammetric determination of triclosan in some samples even in case of the utilization of standard addition method.