Evoluce brady člověka

Abstract

Brada je jedním z nejvýraznějších rysů anatomicky moderního člověka, není přítomna u archaických lidí ani u neandrtálců. Je součástí oblasti symfýzy dolní čelisti a představuje anatomickou strukturu, jejíž význam zůstává doposud ne zcela objasněný. Cílem bakalářské práce bylo především sumarizovat evoluci brady včetně nejvýznamnějších fosilních nálezů a vysvětlit různé teorie vzniku brady, které byly doposud formulovány. Mezi v současnosti nejuznávanější teorie patří koncepce funkčně dynamická a koncepce vlivu vzniku řeči na formování brady. První z nich bere v úvahu především hledisko biomechanické a vývoj brady dává do souvislosti se zvětšenou odolností celé čelisti vůči žvýkacímu stresu. Brada se během evoluce vyvíjela společně s vertikalizací oblasti symfýzy, která souvisela pravděpodobně s nefunkčními faktory, jako je gracilizace celého čelistního aparátu včetně zmenšení protruze obou čelistí a prostoru pro jazyk. Experimenty v rámci biomechaniky lidské mandibuly "in vivo" zatím nepřinesly jednoznačné výsledky, v kontextu moderních metodologií je zapotřebí nadále se jimi zabývat. Je však pravděpodobné, že brada, stejně jako ostatní struktury lidského těla, je ve svém vzniku a vývoji ovlivněna multifaktoriálně.

Chin is one of the most distinctive features of anatomically modern humans, neither archaic nor Neanderthals had it. The chin is part of symphyseal part of mandibular symphysis and so that represents anatomical structure, it's meaning is not yet fully explained. The goal of the thesis was to summarize evolution of the chin including the importance od the most unique fossil findings. It also aims to explain different types of theories of the chin evolution, that have been formed so far. Among the most recognized present theories belongs dynamic and functional concept and concept of speech development impact on the formation of the chin. The first one takes into account mainly the biomechanical point of view and the development of the chin connects with the resistance of the whole jaw to chewing stress. The development of the chin during evolution was in connection with verticalizing of the symphysis, which is likely associated with non-functional factors such as the gracilization of jaw apparatus including reduction of the protrusion of both jaws as well as the space for tongue. The biomechanic "in vivo" experiments of the human mandible have not yet produced clear results. There are still needed to be addressed in the context of modern methodology. However, it is likely that the chin, as well as other...