Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech

Abstract

Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...

In the sense of postglacial vegetation development, western Bohemia represents one of the least studied regions in the Czech Republic. This area, however, represents a supposed migration route of trees towards northern Europe during the Holocene. The most appropriate area for testing of such proposal might be western Sudetes with Slavkovský les protected landscape area in the Karlovy Vary region. Postglacial vegetation history was studied on the basis of two sedimentary profiles - from the fen bog near Číhanské prameny springs and from the vicinity of Mnichovské hadce serpentines from the nature reserve Mokřady pod Vlčkem. Percentual as well as influx diagrams were constructed on the basis of results of standard pollen analysis. Comparison of these results with the data from other suitable profiles enabled reconstruction of migration history of main tree taxa. The Číhaná profile reflects the period from the Older Dryas up to the Atlantic. The oldest Holocene forest was formed by the dominant Pinus, while Corylus was joining already in the Preboreal. Quercetum mixtum folowed in the begining of the Boreal and spruce quickly gained dominance in the Atlantic. The sedimentation process was probably finished due to rapid accumulation of sediments followed by spontaneous drainage ending with spruce and alder...