Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků

Abstract

Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.

Avian movements through the landscape involving dispersal and routine movements within home-range or territory are one of the basic but due to a high mobility of birds also one of the least understood processes of bird ecology, especially on the interspecific level. Not only is dispersal a fundamental mechanism of species' spreading into new areas, but also, together with home-range size, it shows the scale on which species perceive the landscape and how they can deal with habitat changes. Dispersal ability, represented by dispersal distances, is determined by a few species specific traits like body size, migratory status, wing and bill morphology, diet type, preferred habitat type or some life-history traits. On the contrary, home-range size variability is determined primarily by energetic demands of the species, given by its body size and trophic level, and by the productivity of the environment. There is a positive relationship between home-range size or territory size, respectively, and dispersal distances of birds that can be attributed to species vagility or their spatial requirements determined especially by their food preference. Nevertheless, further research mainly on interspecific level is necessary for a deeper insight into this issue.