Fenotypová plasticita a její role v rostlinných invazích

Abstract

Fenotypová plasticita je známa jako schopnost genotypu produkovat odlišný fenotyp v reakci na změnu podmínek prostředí. Pro svoji schopnost adaptivně reagovat na tyto změny se také stala předmětem zájmu invazních biologů. Ačkoli bylo na toto téma provedeno mnoho studií, dosud nebyla objasněna její skutečná role v rostlinných invazích. Praktické srovnávací experimenty s sebou stále nesou některá omezení, z nichž nejzávažnější jsou problémy s odhalením skutečné adaptivní hodnoty reakce a nejistý vztah mezi plasticitou a hodnotou znaku. Východiskem z této situace může být stanovování reakčních norem fitness namísto znaků a zohlednění vzájemných interakcí plastických odpovědí druhů. Naše znalosti o plasticitě a jejím vztahu k invazivnosti jsou však stále omezené. V současném stavu tedy není vhodné s plasticitou počítat při snaze o predikci invazních událostí.

Phenotypic plasticity is the ability of given genotype to produce different phenotypes as a response to environmental cues. Its capability of adaptive response draws an attention of invasion biologists. Although many studies have been performed, the true role of plasticity in an invasion process is still unclear. Comparative experiments suffer from several major constraints - insufficiency in revealing adaptive value of plastic response and uncertain linkage between plasticity and trait value. Further experiments could be focused to reaction norms of fitness instead of trait plasticity. Also, the interspecific interaction of plastic responses is definitely an underestimated mechanism and deserves far more attention than it does today. Possible implications of plant phenotypic plasticity in predicting future invasions require further reaserch.