Bilaterální asymetrie krásivek, fenomény na úrovni populací a komplexita buněk
Bilateral assymetry of desmids, populational phenomena and cellular complexity
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/52167Identifikátory
SIS: 116815
Kolekce
- Kvalifikační práce [20097]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kleisner, Karel
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Botanika
Katedra / ústav / klinika
Katedra botaniky
Datum obhajoby
27. 5. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem morfologické asymetrie populací krásivky rodu Micrasterias (Desmidiales, Viridiplantae). K tomuto účelu bylo studováno 71 populací náležejících do 13 druhů, které byly nalezeny na 31 odběrových lokalitách. V této práci bylo kromě tradičního přístupu k hodnocení asymetrie u objektů s biradiálním typem symetrie (společná PCA symetrických kopií všech buněk) použito také nového přístupu založeného na PCA symetrických kopií u každé buňky zvlášť. Obě metody se ukázaly být zcela nahraditelné, ovšem druhý způsob nabízí širší využití. Dominantním typem asymetrie byla asymetrie mezi dvěma půlbuňkami, tedy segmenty, které představují mateřskou a dceřinou část buňky. Vznik půlbuněk je časově oddělen a vysoká míra této asymetrie je dána různými abiotickými podmínkami v době jejich vzniku. Důležitou roli může hrát i fakt, že mladší půlbuňka nemusí být ještě plně dorostlá. Asymetrie mezi levou a pravou částí buňky a transverzálně ležícími polovinami se ukázala být méně významná. Relativní zastoupení jednotlivých typů variability bylo mezi populacemi poměrně stabilní. Vliv morfologické komplexity na míru asymetrie nebyl prokázán, což znamená, že morfogeneze buněk komplexnějších druhů Micrasterias není zatížena vyššími ontogenetickými nepřesnostmi. Byly zaznamenány...
This thesis deals with the morphological asymmetry of the desmid genus Micrasterias (Desmidiales, Viridiplantae). In total, 71 populations belonging to 13 species sampled at 31 different locations were used. In addition to the traditional approach of the biradial asymmetry decomposition (joint PCA of the symmetric copies of all the cells) a novel approach based on a PCA of the symmetric copies of each cell separately was also used. Both these methods were found to be replaceable, but the second method may have broader applications. The dominant asymmetric pattern was described by the differences in shape of the opposite semicells, i.e. those segments that represent the juvenile and adult parts of the cells. Cellular ontogenesis of semicells is separated in time and, therefore, this asymmetry may be determined by varying abiotic conditions. However, a part of this asymmetric pattern would also be explained by ontogenetic differences among mature and developing semicells. The asymmetry between the left and right part of the cells, as well as the transversal asymmetry proved to be less conspicuous. Relative representation of the different asymmetric patterns between populations proved to be relatively stable. Morphological complexity did not correlate with the asymmetric levels. This means that the...