Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky

Abstract

Ph.D. Thesis abstract: Diabetes mellitus is a chronic disease characterized by a metabolic disorder in which there is a low level or complete lack of the insulin. Diabetes mellitus type 1 (DM1) is caused by an autoimmune reaction leading to the destruction of the insulin producing beta cells in the pancreas. In consequence, low or non-existent insulin production leads to a complete dependence on exogenous insulin supplementation. DM1 causes serious long-term complications. Although strict control of blood sugar could prevent the onset and development of diabetic complications only 5% of diabetic patients are able to achieve such control. Hence it is evident that the current methods of treatment are neither sufficient to treat this disease, nor prevent late complications in most patients. The most promising therapeutic approach in the treatment of diabetes is the restoring of insulin production. One such method is the transplantation of insulin-producing tissue. However, a lack of available insulin- producing tissue limits such therapeutic approach. Therefore an alternative source of insulin producing cells have to be found to obtain a sufficient amount of safe and efficient insulin producing tissue. Pancreatic stem/progenitor cells could represent such an available alternative source. Despite the evidence...

disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....